Žádost o snížení počtu vlků na Jablunkovsku, kterou v červenci podal Svaz chovatelů ovcí a koz České republiky, pracovníci krajského úřadu zamítli.

„Chovatelé nenaplnili zákonné podmínky pro udělení výjimky,“ zdůvodnila rozhodnutí mluvčí úřadu Nikola Birklenová. „Nevyčerpali možnosti, jak útokům vlků předejít například dostatečným zabezpečením stád či jejich plašením v rámci pasteveckých areálů, ke kterému nepotřebují výjimky.“

Členové krajské komise při rozhodování vycházeli z žádostí a stanoviska odborníků Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, kteří život šelem mapují. „Naše zkušenosti ukazují, že správně nainstalovaný elektrický ohradník dokáže zajistit osmdesátiprocentní ochranu stád. V kombinaci s pasteveckým psem je to až devadesát pět procent,“ uvedla mluvčí agentury Karolina Šulová. Ochranu stád na Jablunkovsku nepovažují ochranáři za dostatečnou.

Chovatelé ale nesouhlasí. „Mám pocit, jako by se nám někdo vysmíval,“ byla první reakce Marcely Bojkové z Písku na Jablunkovsku, když se dozvěděla, že tam vlci zůstanou v plném počtu.

Chovatelka jejich útokům čelila dvakrát. Při druhém jí šelmy zabili pět ovcí a čtyři zranili, byť se stádo páslo za vysokým elektrickým ohradníkem. „Protože vysoký ohradník nestačil, nakoupila jsem petardy, jak nám ochránci doporučili. Jejich odpalování se však nelíbilo sousedům, takže jsem koupila profesionální plašič predátorů. Jde o velkou kouli, která v noci bliká různým druhem barevného spektra, takže naše pastviny vypadají jako velká diskotéka,“ vyjmenovala Bojková zakoupené typy ochrany a další pořizuje. „Když začne sněžit, musíme elektrické ohradníky vypnout, protože by začaly probíjet. Nakoupila jsem tedy metr osmdesát vysoké panely na stavbu oplocení a z nich teď stavíme nový Alcatraz, protože jinak se tomu vězení pro ovce říkat nedá.“ Bojkovou po stavbě panelového plotu čeká jeho zastřešení. „A nakonec musím kolem panelů umístit zabezpečení proti podhrabu, aby se prý vlci do ohrady nepodhrabali.“

Podobná zabezpečení budují i další chovatelé. „Většina našich členů postavila a zprovoznila své chovatelské areály dle modelu, který jim ochránci přírody doporučili,“ uvedl místopředseda Svazu chovatelů ovcí a koz Roman Cieślar. „Někteří postavili vyšší ploty, jiní si pořídili pastevecké psy. Vlci ale stále na tyto pastviny pronikají.“

Svědčí o tom počty zardoušených zvířat, které se od dubna letošního roku vyšplhaly na 177 kusů, z nichž posledních deset zabili vlci tento měsíc v Těšínských Beskydech, konkrétně v Bystřici a Nýdku. K dnešnímu dni evidují na krajském úřadě 76 žádostí o náhradu škod způsobených vlkem, a to za 1 250 tisíc korun.

Aby chovatelům pomohli, vypsali úředníci dotaci na opravy a údržbu ohrad, stavbu ohradníků či nákup pasteveckých psů. K dnešnímu dni o podporu požádalo 41 zájemců, jimž by měl kraj proplatit až 3,5 milionu korun. Jenže tyto peníze někteří chovatelé stále nemají.

„Za ohradníky, petardy, plašiče a nové panely, kterými se snažím ochránit našich osmnáct ovcí, jsem letos utratila kolem dvou set tisíc korun. Kraj jsem žádala o necelou polovinu této částky. Vím, že mi ji schválili, ale zatím mi nikdo neposlal ani korunu,“ řekla Bojková.

Farmáři považují chov ovcí v Beskydech za ohrožený. „Někteří z nás ukončují pastevectví, které tady provozovali naši otcové od nepaměti, a na vině nejsou jen vlci. Ti tady byli vždycky, stejně jako chovatelé ovcí a koz. Vždy jsme ale měli možnost vyhrocené situace řešit, a pokud se vlk začal chovat neobvykle, mohli ho naši předkové odstřelit a rozvoj pastevectví pokračoval,“ je přesvědčen Cieślar.

Dnes je to podle něj opačně. Pozice vlka je nadřazená nad zájmy společnosti. „My víme, která konkrétní šelma je hlavním článkem způsobujícím strhávání ovcí, ale nemůžeme výchovně zakročit. Proti rozhodnutí kraje se určitě odvoláme. Kolik chovatelů ale mezitím ještě přijde o ovce, netušíme,“ dodal Cieślar.

Autor: Lenka Carbolová
Zdroj: MF Dnes Moravskoslezský