Nekula nastoupil do funkce na začátku letošního roku a tématem nastavení plánu dotací se musel věnovat hned od začátku působení na MZe. Uvedl, že resort se musel vypořádat například s balíkem 340 připomínek Evropské komise, která strategický plán nakonec schválila na konci listopadu. Nekula připomněl, že vše se muselo stihnout za velmi omezenou dobu vzhledem k tomu, že plán musel projít hodnocením dopadů na životní prostředí EIA, schválením vlády a koncem listopadu jeho podobu definitivně potvrdila komise.
Podle Nekuly se podařilo vyjednat pro české zemědělce dobré podmínky. Upozornil na to, že celý plán dotací je velký kompromis mezi světem zemědělství a životního prostředí. Peníze z dotací nesměřují pouze na ekonomickou udržitelnost sektoru, ale celá EU se výrazně posouvá směrem k vyšší ochraně životního prostředí. „Unie tlačí na to, aby zemědělci napříč státy šetrněji hospodařili v krajině a měli jsme zdravější potraviny, vodu, zdravější půdu,“ doplnil.
Ministr poukázal na to, že se vyjednala vyšší míra spolufinancování Programu rozvoje venkova z národního rozpočtu, ze kterého jdou peníze hlavně na investice. V příštím dotačním období bude podíl peněz z rozpočtu 65 procent, předtím to bylo 35 procent. Například Slovensko má míru kofinancování 36,9 procenta, podotkl. Schválením strategického plánu začíná další část práce pro ministerstvo a další úřady jako nastavení IT systémů nebo metodiky vyplácení dotací. Důležité je podle ministra seznámit všechny zemědělce s detaily strategického plánu.
Nekula uvedl, že s komisí státy EU jednaly o tom, aby se při řešení případných nedostatků přihlíželo k tomu, že nové dotační období je teprve na začátku a eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski s tím souhlasil. „Určitá míra porozumění tam bude, ale ne ve smyslu, že se nebude dodržovat nic,“ řekl.
Členské státy budou mít také možnost požádat o změnu strategických plánů, uvedl ministr. Každý rok budou moci podat jednu žádost o změnu a tři mimořádné žádosti, za celé dotační období jich lze podat tedy celkem osm. Nekula upozornil na to, že plány většina států včetně ČR odesílala komisi na začátku letošního roku za úplně jiné ekonomické situace, než je nyní. „Evropská komise to vnímá, a proto dává prostor pro určitou úpravu,“ doplnil.
Jedním z kompromisů, který se podařilo vyjednat s ministerstvem životního prostředí (MŽP) je podle ministra zavedení přísnější ochrany půdy proti erozi až od roku 2024. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozornil na to, že právě problematika erozního ohrožení je jedním z témat, které by se mělo příští rok ještě znovu otevřít. Doplnil, že přísnější nastavení může být velký problém například pro pěstitele brambor nebo kukuřice.
Podle Nekuly díky kompromisu s MŽP je čas nalézt řešení, jak umožnit zemědělcům hospodařit i na půdě ohrožené erozí. Zabývá se tím také Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. „Máme rok na to, abychom našli řešení. Chápu stres na straně zemědělců, ale řešení máme předpřipravená,“ doplnil s tím, že do konce ledna by mohla vzniknout hrubá představa možných řešení problematiky. Podle ministra je rovněž jedním z důležitých prvků k ochraně proti erozi zmenšování osevních ploch jedné plodiny na deset hektarů v erozně ohrožených oblastech.
Zdroj: ČTK