Pan Jaroslav s rodinou je již sedmou generací hospodařící na gruntě. Rodinné hospodaření bylo po roce 1948 násilně přerušeno bolševickou kolektivizací a rodina se mohla k hospodaření na zdevastovaném statku vrátit až po roce 1990. Hospodář si začal plnit svůj sen o práci na „vlastním“, a to na vydaných 14 hektarech zemědělské půdy a třech hektarech lesa. Začátky nebyly snadné (úmyslně založený požár, prostřelený traktor a 3 prodělané infarkty), avšak síla rodové tradice a nezdolná vůle nedat se přemohly všechny těžkosti.
Dnes rodina hospodaří na 150 hektarech zemědělské půdy, z toho je 60 hektarů vlastních. Nadmořská výška obhospodařovaných pozemků se pohybuje okolo 370 metrů.
Téměř dvě třetiny výměry tvoří louky a pastviny, na kterých se volně pase až 100 kusů skotu masného plemene limousine. Na orné půdě při největším půdním bloku 13 hektarů pěstují Rosovi pšenici, ječmen, žito, triticale, hrách, vojtěšku, kukuřici a zeleninu. Kromě chovu skotu se věnují chovu prasat, slepic, v areálu mají také ustájeno 13 jezdeckých koní s odborným smluvním výcvikem. Navazující součástí živočišné výroby je vlastní bourárna masa a jeho prodej z vlastního prodejního automatu. Pestrou zemědělskou činností však aktivity rodinné farmy nekončí. Nabízí provádění oprav strojů, zemní práce, výrobu a prodej palivového dřeva a dále provozují chráněnou krejčovskou dílnu na výrobu pracovních oděvů a ochranných pomůcek. V dílně pracuje až 30 zaměstnanců.
Hospodář Jaroslav Rosa při tak neuvěřitelném rozsahu aktivit stihl ještě založit honební společenstvo a vybudovat čtyři rybníky, první je v areálu statku a další tři jsou kaskádovitě
nad sebou na pastvině. Nádrže přerušují staré meliorační zařízení vedoucí údolnicí,
a efektivně tak zadržují vodu, která v minulosti z území rychle a bez užitku odtékala. Efektivním zadržením vody došlo k významnému navýšení hladiny podzemní vody na pastvinách, což hospodáři umožnilo vybudovat studnu s větrným čerpadlem a zásobníkem, který slouží k napájení dobytka. Přebytečná čistá voda se vrací zpět do pramene.
S dobrým úmyslem vysazené břehové porosty však trpí obnažováním kořenových systémů skotem a zasychají, je nutné najít účinný způsob jejich ochrany. Obhospodařované svažité pozemky jsou zatravněny, a brání tak vodní i větrné erozi. Na okrajích vlastních pozemků vysázeli Rosovi aleje, keřové porosty a řadu původních dřevin. Při prohlídce pozemků všechny členy hodnotitelské komise zaujal fascinující solitér – letitý jasan s krásnou rozložitou korunou. Od pana Jaroslava jsme se pak dozvěděli, že jej „sázel můj děd, když odcházel do první vojny“. V současné době již vede hospodářství další generace prostřednictvím syna Davida a dcery Kateřiny. A mají v otcově „brázdě“ vskutku na co navazovat.
Obdivuhodně diverzifikované hospodaření, krajinotvorba a vodní hospodářství na farmě Rosa odpovídá principům programu Pestrá krajina. Proto byla farma hodnotitelskou komisí zařazena do tohoto programu se stříbrnou medailí.
Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina
Medailonek z Farmy Rosa: