Nenaplnily se sice černé scénáře z loňského jara, že některé potraviny nebudou cenově, nebo vůbec dostupné a potravinářské firmy budou masově krachovat. Přesto vznikají pochybnosti o chování některých silných hráčů na trhu s potravinami.

Kdo za to může?

Tento vývoj vyvolává spory, kdo za to může. Zemědělci, potravináři a obchodníci přehazují vinu na ostatní. Agrolobby se brání a viní ze zdražování obchodní řetězce, které to vidí naopak. Za část růstu cen jistě může zvyšování nákladů vyvolaných výkyvy světových cen potravin a energií. Není ale jisté, zda loňské mimořádné situace nezneužívají některé velké firmy díky svému dominantnímu postavení na trhu.

Do hry vstoupily státní úřady. Prověřují, jak si kdo v potravinářské vertikále stojí a zda nedochází k nekalým obchodním praktikám. Situací se zabývá ministerstvo zemědělství, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a nově i meziresortní skupina Národní ekonomické rady vlády, která chce prověřit celý řetězec od zemědělců přes potravináře až po obchody.

Zatímco státní orgány stále řeší, kdo má na zdražování potravin největší podíl, někteří ekonomové a zemědělští experti mají jasno. Za hlavní důvod považují enormní koncentraci zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu, specifickou pro české prostředí jako důsledek drastické kolektivizace.

Dominuje několik kolosů

„Segment potravinářů je u nás extrémně koncentrovaný. To je skutečně jenom několik velkých kolosů, které dominují trhu. To je velký zdroj problému stále se zdražujících potravin,“ míní bývalá zástupkyně ČR při Světové bance Jana Matesová.

Upozorňuje na cenový kartel hlavních dodavatelů potravin. Nikdy podle ní nemělo být dovoleno, aby „u nás vznikl obrovský kolos, který má celý potravinový řetězec pod svou kontrolou, a dokonce se tím chlubí“, čímž má na mysli Agrofert.

Za pravdu jí dává předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek, zastupující tisíce sedláků. Klíčovými hybateli cen potravin u nás jsou podle něj velké potravinářské provozy přímo propojené s vlastnictvím velkých zemědělských podniků prvovýroby s výměrami i několika desítek tisíc hektarů.

K těmto názorům se přidala ekonomka Helena Horská. I ona soudí, že největší podíl na zdražování potravin má hrstka obrovských zemědělsko-potravinářských konglomerátů, které diktují trhu svoje podmínky.

Porovnala údaje Českého statistického úřadu, ze kterých vyplývá, že nejvýznamnější podíl na zvýšení cen měla agrolobby. Loni nabralo takovou dynamiku, že na ně museli reagovat i potravináři a obchodníci.

Podle Horské navíc neplatí argumentace agrolobby, že ceny u nás negativně ovlivňuje zahraniční dovoz potravin. V tomto případě ceny stouply výrazně méně, než u domácích výrobků. Dá se proto předpokládat, že omezení dovozu potravin, po kterém volá místní agrolobby, by přispělo k ještě vyššímu růstu cen.

Největší agrobaroni a zájmové svazy, které je zastupují, přitom často veřejně a agresivně lobbují za svůj byznys. Vyhrožují potravinovou chudobou, pokud jim stát nevyjde vstříc zvýšením dotačních penězovodů. Kdo k nim patří?

Andrej Babiš

Jedničkou na domácím zemědělském a potravinářském trhu je holding Agrofert Andreje Babiše. Je největším zaměstnavatelem s 19 tisíci zaměstnanci, má největší výměru zemědělské půdy 141 tisíc hektarů. Jen na českém trhu působí jeho 90 firem v zemědělství a 15 firem v potravinářství.

Holding se sloganem „Z pole až na vidličku“ je největším chovatelem drůbeže a prasat, má největší podíl na pekárenském trhu a patří mezi nejvýznamnější producenty mlékárenského průmyslu. Největší podniky Agrofertu přitom těžily z tučných dotací. To je absurdní zejména z toho důvodu, že dosahují miliardových obratů. Přesto byly minulými vládami finančně upřednostňovány před malými farmami.

Jak si vedly Babišovy potravinářské vlajkové lodi za covidové krize? Pekárenský gigant Penam v roce 2021 zvýšil tržby na 4,4 miliardy korun. Největší zpracovatel masa Kostelecké uzeniny zvýšil tržby na 6 miliard korun a Vodňanská drůbež na 5,7 miliardy korun. Polepšil si i mlékárenský kolos Olma, jehož tržby vzrostly na 3,7 miliardy korun.

Zdeněk Jandejsek

Na trhu působí další tzv. „malí Babišové“, kopírující výrobní strukturu Agrofertu. Mezi nimi vyniká Zdeněk Jandejsek, bývalý prezident Agrární komory a zemědělský expert neparlamentní Trikolory.

Jandejsek je předsedou představenstva zemědělsko- -potravinářského holdingu Rabbit CZ. Má i podobné motto jako Agrofert „Z pole na talíř“. Obhospodařuje 15 tisíc hektarů zemědělské půdy. Má vlastní farmy a chovy drůbeže. Zároveň se zabývá zpracováním drůbežího, vepřového, hovězího a králičího masa a produkcí vajec. V posledních letech dosahuje obratu 7 miliard korun.

Jandejsek lobboval za tvrdou regulaci dovozu levnějších zahraničních potravin pomocí kvót na domácí zboží. Loni v září se účastnil demonstrací na Václavském náměstí organizovaných proruským aktivistou Ladislavem Vrabelem.

„Chleba bude stát dvě stě a rohlík patnáct korun,“ strašil ještě před válkou na Ukrajině a radikalismus neopustil ani po invazi.

Milan Teplý

Milan Teplý je generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Madeta, největšího tuzemského producenta mléka a mléčných výrobků. Teplý patřil mezi nejhlasitější kritiky vlády po invazi, kdy věštil máslo za 80 korun a kolaps českého agroprůmyslu.

S despektem se staví k malým farmářům a zpochybňoval jejich zvýšenou státní podporu současnou vládou. Obrat jeho firem v roce 2021 přesáhl 6 miliard korun.

Jiří Milek

Jiří Milek je předsedou představenstva zemědělského a potravinářského koncernu Úsovsko. Obhospodařuje 15 tisíc hektarů zemědělské půdy a v roce 2020 měl obrat 2,8 miliardy korun.

Milek byl ministrem zemědělství v první Babišově vládě jako nestraník za hnutí ANO. I on dlouhodobě prosazuje zvýšení podílu českých potravin na domácím trhu. Zmínil třeba zákaz dovozu rakouských a německých jogurtů.

Stejně jako Teplý a Jandejsek odmítá podporu malých farem. Na nich je přitom postaveno i polské zemědělství, jež je paradoxně dáváno za vzor levnějších potravin.

Klan Tomanů

Mezi velké potravinářské hráče patří rodinný klan Miroslava Tomana staršího, ministra zemědělství ve Štrougalově vládě. Tento komunistický aparátčík měl konexe na nejvyšších místech i po Listopadu, když dostal státní vyznamenání od prezidenta Zemana.

Miroslav Toman starší dnes se synem Zdeňkem řídí holding Agrotrade, pod který spadá drůbežářská firma Xaverov s miliardovým obratem. Druhou největší společností jejich impéria je Boneco, výrobce majonéz, omáček, hořčic a salátů.

Trojici rodinného klanu uzavírá Miroslav Toman mladší, který se osvědčil jako lobbista. Vedl Agrární a Potravinářskou komoru, působil jako náměstek ministra zemědělství a v Babišově kabinetu usedl jako Zemanův člověk do čela tohoto resortu.

Velkých, i když méně známých hráčů na potravinářském trhu je víc. Co bude dál?

S klesající inflací by měly podle předpokladů nejpozději v létě klesat i ceny potravin. O tom, jaké má kdo v tomto řetězci zisky, bude jasno koncem června, kdy všechny firmy zveřejní účetní uzávěrky. Jasno o tom, kdo ovládá domácí potravinový trh, je však už dnes.

Autor: JIŘÍ SEZEMSKÝ spolupracovník Týdeníku FORUM