Z obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá byli původní obyvatelé vyhnáni nejdřív během okupace německou armádou a následně v 50. letech komunistickým režimem.  „Jejich domy, kostely a školy byly srovnány se zemí, zůstaly jen místopisné názvy. A také některé ovocné stromy, které rostly v zahradách zmizelých obyvatel Brd,“  řekl mluvčí VLS Jan Sotona. Z nich teď VLS odebírají štěpy a roubují jimi ovocné stromy podél Altánské cesty a na dalších místech na Padrťských pláních, které loni v září vysadily tisíce dobrovolníků.

„Nová stromořadí, která zde lidé v září vysázeli, aby zanechali svou stopu v srdci Brd, budou také jakýmisi alejemi vzpomínek. Jednou za řadu let, až tudy někdo půjde a utrhne si třeba jablko a zakousne se do něj, ucítí chuť, kterou cítili původní obyvatelé Brd,“ řekl Novotný.

Letos lesníci VLS naroubují na podnože z podzimního „Stromsázení“  hlavně štěpy odebrané z jabloní v lokalitách zaniklých obcí Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín. „Napřesrok na jaře se chystáme roubovat hlavně třešně,“  dodal mluvčí.

Druhý největší státní lesnický podnik v ČR loni oznámil, že ve vybraných lokalitách začíná znovu sázet větší počty méně obvyklých dřevin - jabloní, hrušní, třešní, tisů a dalších, které doplňují smíšený les ve středních nadmořských výškách, kde firma většinově hospodaří.

Letos v únoru zahájily VLS přeměnu rozsáhlých ploch převážně smrkových monokultur na pestré lesy druhového i věkového složení. Nové ekosystémy budou stabilnější, lépe odolají škůdcům, větru i sněhu, vysoká zvěř tam nenapáchá tak velké škody a navíc zadrží víc vody. Postupně, ale rychle, přemění VLS monokultury na nové, druhově, prostorově i věkově pestré porosty. Dnes je v Brdech z 80 procent smrk.

Václav Prokš

Zdroj: ČTK