Nakonec, jak nyní říká předseda představenstva Spolku pro komodity a krmiva Zdeněk Kubiska, ale do států, jako je Alžírsko nebo Egypt, začalo dodávat obilí Rusko. A ukrajinská produkce zůstala v Evropě, kde je nyní obilovin přebytek.
„Ukrajinští farmáři ze západu Ukrajiny začali nacházet cesty na západ, například do Polska, Německa, na Slovensko, ale i do Rumunska. Dokud se obilí vozilo po kolejích, tak to na trhu nebylo znát, protože velké množství sem nešlo. Ale když se otevřel koridor přes Černé moře, tak ty komodity byly poslané do tureckých přístavů,“ popsal loňský rok Kubiska.
Jenže místo do afrických států šlo obilí podle něho zase do Evropy. Rusko mělo loňskou sklizeň extrémně vysokou, kolem 150 milionů tun obilovin a dalších šest až sedm milionů tun získalo krádežemi z okupovaných území. Prodávalo tak komodity levněji než konkurence.
Obilí z Turecka pak šlo do Itálie nebo Španělska, obchodníci v EU očekávali, že budou sklizně nedostatečné. „A nyní nastává kolaps. Řepka, která loni stála 20 tisíc korun, teď stojí 10 tisíc, obilí teď stojí pět tisíc za tunu a není komu ho prodat, nejsou kupující,“ doplňuje Kubiska. Česko je přitom prakticky čistým vývozcem obilovin, je to jedna z komodit, která alespoň částečně vyvažuje zvyšující se negativní saldo agrárního zahraničního obchodu.
Jenom loni se z ČR vyvezla pšenice za 17,1 miliardy korun. Do ČR pak naopak proudí produkty s vyšší přidanou hodnotou, loni se tak dovezlo pekárenské zboží za 13 miliard korun. Kubiska podotkl, že největší problém podle něj není v tom, že ukrajinské zboží proudí do Evropy bez celních přirážek, ale že se na Ukrajině používají pesticidy, které jsou v celé EU zakázané.
„Ani nemusí vypadat, že je plesnivé, ale v obilce jsou stopy po pesticidech a tady to nikdo nezkoumá,“ doplnil.
Podobného názoru je také prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, podle kterého navíc zneužili koridory překupníci. „Ve finále tak ukrajinská pšenice neskončila v zemích s vysokou závislostí na dovozu potravin, ale na evropském trhu, aniž by splňovala přísné kvalitativní parametry a aniž by byla vypěstována s takovým ohledem na životní prostředí, jaký vyžaduje po pěstitelích EU. Vzhledem k tomu, že zemědělské komodity do EU nedovážejí zemědělci, ale obchodníci, nejedná se ani o faktickou pomoc ukrajinským zemědělcům, kteří sami dostávají zlomek skutečné ceny,“ podotkl prezident komory.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého dozor na trhu funguje, Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) sleduje kontaminující látky v obilovinách i mlýnských výrobcích. Přitom zdůraznil, že kdokoliv, kdo má informace ohledně nevyhovujících obilovin dovážených nejenom z Ukrajiny, by měl dát podnět na inspekci nebo na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
„Loni SZPI zaznamenala pouze jeden vzorek pohanky původem z Ukrajiny na stanovení tropanových alkaloidů, nicméně vzorek byl vyhodnocen jako vyhovující,“ řekl MF DNES mluvčí. Podle Kubisky ale ten, kdo levně nakoupil, na sebe inspekci volat nebude.
Podle dat, která MF DNES poskytlo ministerstvo, se za poslední necelý rok dovezlo z Ukrajiny do EU zhruba 11,6 milionu tun kukuřice, 4,3 milionu tun pšenice a 795 tisíc tun ječmene.
Stát koridory solidarity podporuje, i nadále by se měly podle něj zvyšovat kapacity pro přepravu. Situace by se ale měla kontrolovat. „Domníváme se, že je třeba důkladně monitorovat veškeré dopady dovozu z Ukrajiny do EU včetně vlivu na trh EU a domácí producenty. Je třeba zajistit, aby zboží nezůstávalo v zemích bezprostředně sousedících s Ukrajinou, ale bylo exportováno prioritně mimo EU. V tomto smyslu ČR podpořila i iniciativu Polska,“ doplnil mluvčí.
Premiér Mateusz Morawiecki včera vyjádřil přání, aby EU použila všechny nástroje pro omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh. Tamním rolníkům také vadí dopady dovozů na ceny obilovin.
Na problémy upozorňují také farmáři z Rumunska, Bulharska, Maďarska či a Slovenska.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDNES.cz