V kategorii lží, a podle všeho zcela záměrných lží, je nepochybným „vítězem“ takzvané jedovaté obilí z Ukrajiny. Možná by proto bylo vhodné v této souvislosti uvést, že „vysoce nebezpečný“ pesticid chlorpyrifos byl v EU zakázán až v roce 2020, a do té doby byl v celé EU, a stejně tak v ČR, jedním z nejpoužívanějších pesticidů. Konkrétně jde o insekticid, tedy látku hubící hmyz, takže se velmi často používala k ošetřování ovoce. Zřejmě i proto detekovala v roce 2016 nevládní organizace PAN Europe nadlimitní výskyt této látky ve 30 až 40 procentech na trhu prodávaných citrusů, a patrně i proto byl zakázán. Nicméně, spotřebitelé v celé EU i u nás po desítky let uvedenou látku nevědomky konzumovali, a to dokonce zejména v produktech symbolizující zdravou stravu.
I pro vývoj cen potravin na tuzemském trhu by neměla zapadnout informace společnosti ČEZ, která v tomto týdnu zásadně rozporovala údaje o ceně elektřiny v ČR prezentované Evropským statistickým úřadem Eurostat, podle nichž je cena elektřiny v ČR nejvyšší nebo jedna z nejvyšších v EU. Ve skutečnosti ale cenu uváděné Eurostatem platilo ve druhém pololetí loňského roku jen 2,5 procenta zákazníků ČEZ, přičemž rozdíl mezi cenou uváděnou Eurostatem a skutečnou realitou činí přes 4 500 korun za MWh. Jinými slovy, ceny energií se v ČR do cen potravin promítají méně, než se veřejně, na základě statistik, uvádí.
Zejména výrobce potravin a doplňků stravy obsahující kanabinoidy (CBT) z konopí setého nepochybně zaskočil zákaz uvádění všech produktů s obsahem CBD na trh, který publikovalo Ministerstvo zemědělství a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). SZPI za to byla okamžitě podrobena kritice ze strany výrobců, jenže kritika by měla mířit především na Evropskou Komisi. Ta totiž zařadila CBT poté, co přestaly být rozhodnutím Soudního dvora EU považovány za omamné látky, do kategorie potravin, a to konkrétně do „nových potravin“. A pro „nové potraviny“ platí, že pokud nebyly „ve významné míře“ konzumovány před 15. květnem 1997, musí být jejich nezávadnost potvrzena věrohodnými důkazy. Což ovšem může nějakou dobu trvat. Podstatné nicméně je, že SZPI je v uvedeném zákazu nevinně. Ještě podstatnější ale je, že se přípravky na bázi konopí konzumovaly i v EU docela běžně a docela hojně, a že bylo jejich léčivých účinků využíváno již ve středověku a starověku. CBT tedy není žádnou neznámou látkou, vzhledem k dokazatelným léčivým účinkům lze ale za (doufejme dočasným) zákazem produktů z CBT tušit farmaceutickou lobby, jíž by mohly dotčené produkty ubrat část z jejího byznysu.
Poměrně důležitou diskusi, byť ne zcela dobře uchopenou, rozpoutala Česká televize v pořadu „Reportéři ČT“, který byl věnován obnově krajiny severních Čech po ukončení těžeb hnědého uhlí. Základní spor přitom spočívává v tom, zda krajinu po těžbách za nemalé peníze cíleně rekultivovat, nebo zda nechat prostor přirozené obnově, tedy sukcesi, což je možnost podstatně levnější. I zde zazněly některé mýty, například, že přirozená obnova je pomalejší, což samozřejmě není pravda. Místní občané ale umělou rekultivaci podporují, neboť se v jejím rámci mohou dočkat nových koupališť nebo zázemí pro volnočasové aktivity (a nepochybně i dalších ploch půdy pokryté neprostupnými povrchy). Faktem ale je, že při současné napjaté ekonomické situaci ČR by bylo žádoucí sukcesi podporovat, a těžaři nashromážděné prostředky na rekultivaci využít jiným způsobem – klidně i pro region, který byl dřívější těžbou poškozen.
Na závěr pak ještě další z pozitivních zpráv týkající se výsledků tuzemské vědy a výzkumu. Jde o přírodní náhradu antibiotik pro odstavená selata (antibiotika jsou v rámci EU zakázána), kterou společně vyvinuli vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s firmou ADDICOO GROUP s.r.o., přičemž výsledný produkt by měl být na tuzemském trhu ještě letos.
Petr Havel