V kulturním centru Kampus Hybernská v Praze se 17. února sešlo na 80 účastníků z řad farmářů, výzkumníků i milovníků kvalitního jídla, aby se navzájem inspirovali a sdíleli zajímavé příklady z praxe, zkušenosti i osobní příběhy.
Celým festivalovým dnem se prolínala témata jako komunitou podporované zemědělství a další potravinové iniciativy, městské zemědělství, hledání společných cest a spolupráce.
Mimo jiné se účastníci dozvěděli, jak se na místní komunity dívají výzkumníci z akademické sféry, kteří se zabývají souvislostmi mezi jídlem, zemědělstvím, člověkem a krajinou. Zajímavý byl také otevřený debatní stůl s ekologickými zemědělci zapojenými do systému komunitou podporovaného zemědělství.
Nepřehlédnutelné ženy
Ve zpětné vazbě sdílela jedna z účastnic: „Byla jsem překvapená, kolik zajímavých žen vystupovalo na pódiu a sdílelo své příběhy.“
Začněme třeba farmářkami: Jana Rosenbaumová hospodaří s manželem na Rodinné farmě Lukava, kde pěstují biozeleninu s pomocí koní plemene Slezský norik. K péči o hospodářství a pět dětí si Jana přibrala ještě ředitelování vzdělávacího Centra Konipas, kde můžou budoucí ekologičtí zemědělci sbírat zkušenosti s hospodařením.
Míle Hilgertové kdysi přišlo líto, že většina řezaných květin k nám putuje z Afriky a dalších vzdálených zemí, a na zděděném pozemku založila květinovou farmu Kytky od potoka. Pěstuje tu květiny bez chemie, ze semínek až po květ. Z nich pak váže kytice a věnce, pořádá workshopy…
Jak sama říká, na svém malém kousku země se snaží udělat něco dobrého pro krajinu. A není sama – květinový trh v České republice mění i ženy z platformy Výkvět, která sdružuje a vzdělává neustále se zvětšující komunitu ekologických květinářů.
Na stránkách Výkvětu najdete tipy na zodpovědné pěstitele i floristy. A protože dříve neexistovala legislativa pro ekologicky pěstované květiny, Výkvět vytvořil vlastní certifikaci na bázi tzv. Místního systému záruky kvality – PGS.
Její standardy vycházejí z legislativy o ekologickém zemědělství, ale obsahují i jiné nároky, např. na kvalitu či šetrné hospodaření s vodou. Principem PGS je, že komunita pěstitelů se navzájem kontroluje, a to formou vizit, které jsou zároveň nástrojem pro sdílení a vzdělávání. Více o systému PGS, které jsou dostupnější alternativou k oficiální bio certifikaci, se dozvíte na stránkách Lovíme.bio.
Členkou Výkvětu je i Lamya Zítková Kourdi z Květinové farmy pod Smrkem. Lamya vyvinula vlastní sadbovací nástroj pro pěstování zeleniny, květin a bylin, který vyrábí sadbovací kostky z hlíny nebo substrátu. Nástroj je vyroben z nerezu a vydrží navěky – na rozdíl od běžně užívaných plastových sadbovačů, z nichž se časem stane těžko recyklovatelný odpad. Rostliny vypěstované v hliněných kostkách mají navíc zdravější kořenový systém a lépe se s nimi manipuluje při přesazování.
Můžeme chránit krajinu jídlem?
O tom, jak je možné chránit krajinu skrze dobré jídlo, vyprávěla na Mrkvi v zimě Vratislava Janovská. Prostřednictvím online služby s názvem Výdejna chutí zjednodušuje cestu odběratelů ke kvalitním potravinám přímo od dodavatelů. Momentálně si můžete objednat produkty přímo od řeckých farmářů – bio citrusy, avokáda, olivy a další dobroty. Ovoce je čerstvě utržené a do sedmi dnů po sklizni ho má zákazník doma. Plody tedy nemusí dozrávat ve skladech, dováží se jen tolik, kolik je zájemců. Ti si pak zboží vyzvednou na několika odběrných místech v Praze. „Celá myšlenka solidárního dovozu do ČR vznikla přímo v sadu, kde jsem měla možnost ochutnat pomeranč utržený přímo ze stromu,“ říká Vratislava Janovská o svém projektu, který je navíc propojený i s Potravinovou bankou a každý nakupující tak může podpořit lidi v nouzi.
Ženská síla stojí také za Semínkovnou, která umožňuje svobodné sdílení a vyměňování přebytků semínek z chemicky neošetřovaných rostlin. Projekt vymyslela Klára Hrdá, která chtěla napomoci tomu, aby měl každý člověk svobodný přístup k osivu a mohl přírodně zahradničit. Dnes díky ní najdete v České republice více než 200 semínkoven: nejčastěji fungují v knihovnách, kavárnách, v komunitních zahradách nebo ve školách, kde se o ně společně starají učitelé a žáci, kteří zároveň sami semenaří.
Mnoho dalších zajímavých žen (i mužů) jste mohli potkat na Mrkvi v zimě, také v rámci otevřeného debatního stolu s ekologickými zemědělci zapojenými do KPZ. Celý program uzavřelo promítání filmu o stážistech na farmách zapojených do KPZ. Film má název CSA as LifeCOACH, natočili ho Martin Matěj s Ondřejem Sovíkem a je k vidění na Youtube.
Festival spolupráce mezi zemědělci a spotřebiteli Mrkev v zimě pořádal tým Asociace AMPI ve spolupráci s Pro-bio Ligou a Ústavem geoniky AVČR.
Už jste slyšeli o KPZ? Není to jen krabička poslední záchrany, ale také zkratka pro komunitou podporované zemědělství – systém, který propojuje spotřebitele přímo s místními zemědělci.
Organizace, která s myšlenkou úzké spolupráce mezi zemědělci a spotřebiteli přišla, se jmenuje AMPI neboli Asociace místních potravinových iniciativ. Kromě podpory „kápézetek“ pořádá tým z AMPI například programy pro mateřské i základní školy a provozují zahradní školku v Praze-Tróji. Jejich nejviditelnějším projektem je však momentálně Farmářská škola, která nabízí ucelený vzdělávací program v oblasti ekologického a biodynamického zemědělství. Letos se Farmářské škole podařilo získat oficiální akreditaci jako Vyšší odborná škola.
Autorka: Kateřina Kotěrová pro Lovíme.bio
Zdroj: www.lovime.bio