„Nemá to žádné kořeny, podívejte se,“ ukazuje Oldřich Kobza právě vytaženou neduživou rostlinu pšenice. Z klasu si do dlaně vysype pár drobných zrnek a nechá teplý závan větru, aby je rozmetal. Všechna jeho pole a pastviny se rozkládají hned vedle přehrady Nechranice, přesto je sužuje nedostatek vody. Zemědělská půda je tak vyprahlá, že se na ní nedaří ani zvlášť odolnému druhu trávy béru a krávy vypadají, jako by se pásly na savaně. Tak se za poslední roky proměnil statek Hořenice.

 

„Nespím kvůli tomu. Sucho je letos extrémní a má obrovský dopad na hospodářství,“ povzdechl si jeho majitel Kobza. Když na statku před téměř dvaceti lety začínal s ekologickým hospodařením, dal se do chovu masného skotu plemene Limousine. V nejlepších časech ho měl ke třem stům kusů. Dnes je sotva na polovině, protože větší počet neuživí. Na pozemcích s rozlohou 350 hektarů postupně vysychají potoky a prameny, statkář proto ustoupil od původních plánů, že hospodaření rozšíří o chov ovcí na chráněných loukách v Doupovských horách. Navíc, jak to vypadá, výnosy z obilnin a luskovin letos bude mít poloviční. Problémy se ale zdaleka netýkají jen hořenického statku, který leží na Chomutovsku. S nevídaným suchem se potýkají drobní zemědělci v celém regionu od Žatce po Litoměřice. Podle řady z nich ohrožuje samotnou existenci jejich hospodaření. „Je to hodně na hraně,“ zasmušile potvrdil Leoš Šťastný, který obstarává 560 hektarů zemědělské půdy v Radíčevsi u Žatce. Současně je také místopředsedou regionální Asociace soukromých zemědělců. „Snažíme se přírodními prostředky rostlinám pomáhat, používáme výtažek z mořských řas a podobně, abychom je udrželi, ale stejně se to zhoršuje. Kvůli suchu jsme museli z osevního postupu vyndat slunečnici, kukuřici, jarní plodiny a pořád se nám to smrskává. Tím pádem nemůžeme zaručit pestrost,“ mrzí ho. Jeho hospodaření stojí z velké části na vysoce kvalitní potravinářské pšenici. Kvůli suchu ale dostává stále více prostoru hrách, s jehož pomocí se snaží udržet půdu úrodnější.

 

Podle dalšího ze zemědělců, Jiřího Slámy, který hospodaří na Lounsku a skot chová i v Bečově na Mostecku, je potřeba, aby byl centrálně přijatý plán podpory. „Když tady některé statky skončí, skupují je zahraniční investoři a velké investorské skupiny,“ tvrdí. „Proto říkáme, že je potřeba, aby stát podpořil naše rodinné farmy, selský stav, kde dochází k předávání tradice hospodaření,“ dodal. Podle něj ale na investiční dotace dosáhnou spíše velké agrární podniky.

 

Regionální Asociace soukromých zemědělců Louny proto pozvala poslance Michala Kučeru (TOP 09 a Starostové), který je předsedou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Na statku v Hořenicích se s ním před týdnem setkali statkáři z regionu. Cílem bylo upozornit na problém, který se v této oblasti rok za rokem prohlubuje, aby ho politické špičky vzaly na vědomí a začaly se mu věnovat. Statkáři volají po pokrytí letošních ztrát, systémovém řešení, které bude odrážet změny klimatu, a vedle toho poukazují na množství pravidel, která hospodaření neúměrně svazují. „Jako zemědělci musíme splňovat určité podmínky, ačkoli to u nás není možné. Například máme povinnost dvou sečí na trvalých travních porostech, což u nás ale nejde plnit. Tráva už na druhou seč nenaroste,“ přiblížil Sláma.

 

Oblast Chomutovska, Žatecka, Mostecka a Litoměřicka trpí suchem dlouhodobě, protože je ovlivněná srážkovým stínem Krušných hor. Letos je situace ale zvlášť alarmující, jak napovídají národní mapy integrovaného systému pro sledování sucha. Také podle měření meteorologické stanice Tušimice je letošní úhrn srážek od ledna do května oproti dlouhodobému průměru nižší téměř o čtvrtinu. V tomto období spadlo 105,9 milimetru srážek a v květnu, měsíci, který je zásadní pro výslednou úrodu, spadlo pouhých 6,5 milimetru.