Když pomineme fakt, že v letošním roce budou dotace zřejmě vypláceny minimálně s několikatýdenním zpožděním, což je kromě neustále rostoucích požadavků na administrativu v zemědělství a nestabilní ceny komodit další zásadní problém pro zemědělce, je zde oprávněná obava také o jejich konečnou výši a případné sankce. Celý portál AMS, který měl s pomocí satelitních dat automaticky vyhodnocovat plnění podmínek na jednotlivých půdních blocích a usnadnit kontroly jak úředníkům, tak zemědělcům, totiž ani zdaleka nefunguje tak, jak bylo slibováno a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pouze odkazuje na informace na svých webových stránkách. Po zemědělcích je žádáno, aby si tam informace vyhledávali a sledovali, což je pro ně ovšem nyní – v období žní, kdy jsou prakticky celý den na polích – velmi obtížné a jen to přidává další administrativní zátěž, které mají již tak často více, než jsou reálně schopni vůbec zvládnout.
Nerozumíme tomu, proč u takto závažné věci nešel SZIF, a tedy Česká republika, podobnou cestou jako Slovensko, které jede „pouze“ ve zkušebním provozu bez sankcí a všichni mají tedy dost času na vychytání chyb, kterých je evidentně nemálo, a mohou se naučit se systémem pracovat.
Aktuální problém s AMS je nyní ten, že ukazuje chybné údaje – tedy chybné barvy na semaforu. Do budoucna to pro zemědělce může znamenat sankce a těžko se odhaduje, jak závažná tato situace bude a jak se projeví. Očekávat, že budou zemědělci denně sledovat webové stránky SZIF, aby vyhodnotili, zda a jak nyní systém funguje, a zda mají již brát barvy vážně, nebo stále ještě ne, mohou snad jen úředníci, kteří sami nehospodaří. Protože je informovanost ze strany SZIF nedostatečná, nesmírně komplikovaná a nesrozumitelná a situace je zároveň z jeho strany bagatelizovaná, vede to k velkým stresům až panice na straně zemědělců, kteří jsou nuceni hledat alespoň nějaké informace na sociálních sítích (ve FB skupinách), kde se dozví, co se děje, srozumitelnou formou, ale samozřejmě bez jakékoliv oficiální záruky.
V posledním roce se bohužel stává pravidlem, že státní instituce zemědělce vyděsí nastíněním plánovaných složitých plošných povinností, ze kterých nakonec postupně a často pro vlastní neschopnost zajistit jejich plnění a kontrolu potichu vycouvají, nebo povinnosti zmírní či odloží. Takováto situace se zopakovala několikrát - vzpomeňme například novou erozní vrstvu LPIS, plnění podmínek tzv. aktivního zemědělce nebo nastavení podmínek pro neprodukční plochy. Vypadá to, že u systému AMS nás čeká podobný scénář.
ASZ ČR požaduje, aby omezená funkčnost AMS nepřinesla jakékoli poškození zemědělců - nelze používat sankce, pokud není systém 100% funkční a odzkoušený. Považujeme za velkou chybu zprovoznění systému AMS v polovině vegetační sezóny, když nebyl v praxi dostatečně odzkoušen a zemědělci i úředníci se s ním nemohli blíže seznámit. Aby se odladily problémy, vychytaly chyby a odzkoušela se funkční řešení a postupy uživatelů na obou stranách, je třeba alespoň jedna sezóna. Do té doby kategoricky odmítáme AMS akceptovat jako sankční nástroj pro české sedláky a vyzýváme ministra zemědělství a ředitele SZIF, aby podnikli kroky k nápravě.
Veronika Jenikovská a Vladimíra Marianovská, hlavní kancelář ASZ ČR