Jednotlivé farmy byly účastníkům této akce jako vždy odtajněny až v průběhu komponovaného večera, a to pomocí nominačních videoklipů. Na umístění pěti nominovaných, které určila odborná hodnotitelská komise dle pěti kritérií - celkového vzhledu farmy, organizace práce, ekonomických výsledků, zamýšleného rozvoje a zapojení rodiny do chodu farmy, si museli přítomní počkat až do poslední chvíle. Jaké tedy jsou nejlepší farmy 21. ročníku soutěže a která zvítězila?
Vítězem se stalo Vinařství Válka z jihomoravské Nosislavi (ASZ Břeclav). Tento úspěšný a vyhlášený rodinný podnik pomohly před třiceti lety stvořit takřka z ničeho píle, odvaha, odříkání, jedinečný vztah k půdě, vinohradům a kvalitnímu vínu jeho zakladatelů. Dnes tu z 15 odrůd vinné révy pěstované v bio režimu na deseti hektarech vinic v přírodním parku Výhon vzniká s využitím starých osvědčených postupů, ale i s pomocí moderních zařízení ročně 50 tisíc litrů výtečných vín. Léty nasbírané zkušenosti manželů Karla a Milady Válkových skvěle doplňují svým mladistvým elánem pokračovatel, syn Vojta a jeho manželka, sommeliérka Natálka. Ti se věnují výrobě vína, marketingu, obchodu, prezentaci vinařství a jeho propojení s gastronomickými zážitky a spoustou nápaditých akcí. „Máme svůj sen a ten si postupně plníme,“ říká spokojená rodina.
Stříbro vybojoval Ranč Karpentná (ASZ Těšínské Slezsko), který se rozprostírá pod vrcholky malebných Slezských Beskyd, ale ve velmi specifické oblasti charakteristické hustou zástavbou, v blízkosti Třince. Ekologickému hospodaření na 60 hektarech půdy, krajinotvorbě, chovu masného skotu a amerických plemen koní se tu věnuje za pomoci svých rodičů předseda ASZ Těšínské Slezsko Petr Křižánek s manželkou Terezou a dětmi Víťou a Emily. Ty v sobě geny po rodičích rozhodně nezapřou. Farma disponuje pastevním a boxovým ustájením, venkovní pískovou jízdárnou a nabízí i výcvik koní a jezdců. Nechybí ani prodej hovězího masa koncovým zákazníkům, v plánu je otevření prodejny s farmářskou produkcí přímo v prostorách ranče.
Bronzovou příčku obsadila moderní ekofarma ALMAKO (Svaz venkovské turistiky a agroturistiky) zaměřená na chov a šlechtění masného skotu plemene hereford. V roce 1993 ji založila v obci Albrechtice u Rýmařova v podhůří Hrubého Jeseníku maminka dnešních hospodářů Bohumila a Rostislava Kolářových – Markéta. A nebylo to vůbec snadné. Synové kráčí v jejích šlépějích a za pomoci vnuka Rostislava se věnují hospodaření na 318 hektarech půdy, poskytování služeb v zemědělství a šlechtění kvalitních, výstavně úspěšných zvířat ve stádě o počtu 80 matek. Součástí farmy je i stylový roubený penzion ideální pro pobyty rodin s dětmi s možností širokého vyžití pro ubytované hosty, a to včetně prohlídky hospodářství, zvířat a zážitkových projížděk zemědělskou technikou. Nechybí ani pořádání polních dnů pro širokou zemědělskou veřejnost.
Jako čtvrté se umístilo ukázkové třígenerační rodinné hospodářství, kde si každý člen našel své smysluplné uplatnění - Farma rodiny Kubátových a Balcarových v obci Dobříčkov nedaleko Benešova (ASZ Benešov). Zabývá se pěstováním široké škály plodin na 240 hektarech půdy, přičemž od loňského roku je zde praktikováno na celé výměře regenerativní zemědělství. Součástí hospodaření je chov mléčného skotu s využitím robotického dojení, doménou dcery zakladatele farmy Václava Kubáta – Báry Balcarové, je zatím zkušební výroba sýrů a sýrových specialit. Nadšení všech vnoučat pro život na venkově, mezi spoustou zvířat a zemědělskou technikou, dává tušit, že zdejší hospodářství s velkým přínosem pro široké okolí v mnoha směrech čeká optimistická budoucnost.
Na páté místo dosáhla Mléčná farma Peškovi z obce Rankov nedaleko Chotěboře (ASZ Havlíčkův Brod). Ta se zabývá chovem mléčného skotu o počtu 60 dojnic s denní produkcí 1400 litrů mléka, pěstováním hlavně krmných plodin na 95 hektarech půdy a poskytováním zemědělských služeb, zejména sklizně. Hospodářství vybudovali manželé Libor a Jana Peškovi, jejich syn Libor, současný hospodář, ho postupně rozšířil a maximálně zmodernizoval. Najdete zde dojicí automat, přihrnovač krmení, napájecí automat pro telata, samochodný krmný vůz nebo kompletní linku na senážování do vaků. Vztahu k půdě, zvířatům a zemědělské technice se postupně učí i další generace - synové Libor, Filip a Matouš, o něž pečuje manželka mladého sedláka Hanka.
V rámci slavnostního vyhlášení měli přítomní a diváci přímého přenosu možnost zhlédnout i aktuální video z BIOFARMY DoRa (ASZ Třebíč), která zvítězila v této soutěži před 20 lety. Dnes je s počtem 850 koz největší farmou svého druhu u nás, denně zpracuje až 1800 litrů kozího mléka denně, a je v rukou již další generace – po zakladatelích, manželech Dobrovolných, ji převzal syn Matěj Pastrňák.
„Naše stavovská organizace, Asociace soukromého zemědělství ČR, vždy staví na svých členech, kteří zase staví na svých tradicích, na rodinách a na vlastním úsilí. Věřím tedy, že generační hospodaření má a bude mít svou budoucnost za všech režimů a navzdory všem společenským či technologickým proměnám dnešního světa. Osobně mne naplňuje radostí, když se každý rok mohu nejen na Farmě roku přesvědčit, že nové krve, nových nápadů a nových nadějí je pořád v Česku dost,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Co více dodat? Určitě poděkovat všem rodinám, které se nebály do tohoto selského klání přihlásit a podrobit své hospodářské i jiné výsledky konkurenci a hodnocení odborné komise.
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR
