Když se vystudovaný zahradník Karel Válka a jeho žena, ekonomka Milada, stěhovali společně se svými syny na začátku roku 1990 do nově postaveného domu v Nosislavi, pracovali v tu dobu oba ještě v JZD v nedalekých Boleradicích. Protože ale i historie obou jejich rodin byla spjatá se zemědělstvím a částečně i s vinařstvím, netrvalo dlouho a začali obhospodařovat prvních 30 arů vinic, z nichž polovina byla pronajatých.  

Šest set let vinařské historie

Vinařství jako takové má hodně dlouhou historii i v Nosislavi, a to od roku 1406. Na viničních tratích na svazích přírodního parku Výhon, kde Válkovi hospodaří, se dařilo vinné révě po staletí. Dodnes je zde mnoho historických vinných sklepů, v nichž vinaři vyrábějí neopakovatelná vína s místním charakterem.

Ale zpátky do doby po změně režimu, do devadesátých let… „To byla opravdu velmi těžká zkouška naší houževnatosti, kterou jsme ale úspěšně přečkali. Chodili jsme do zaměstnání, abychom mohli postupně nakupovat půdu a na „svém“ vysadit vinohrad, něco málo jsme také vysadili na dlouhodobě pronajatých pozemcích. V našem regionu nebylo vůbec jednoduché koupit a pak získat k užívání svou vlastní půdu od dlouhodobých nájemců – družstev a akciových společností hospodařících okolo nás. Proto nezbývalo než koupit pozemky nevhodné pro velkovýrobu, svažité, s mezemi, opuštěné, ty zrekultivovat a pak vysadit,“ vysvětluje Milada Váková, která má na starosti zejména kompletní administrativu, a dodává: „Pracnosti, kterou jsme zvolili, odpovídaly i ekonomické výsledky. Ale po postupné výsadbě vlastních vinic se mohly investované peníze vrátit znovu do rozšíření vinic, do pořízení strojů a technologie, a to umožňovalo rozvoj. Zažili jsme také ekonomicky těžké roky, kdy se v bio produkci kvůli deštivému počasí neurodilo, a tak bylo třeba ten hospodářský rok pouze přežít, ale zvládli jsme to.“   

Vinohradnictví je kumšt

Dnes Válkovi hospodaří na 10 hektarech vinic a jednom hektaru sadů višní a meruněk. Práce se tedy točí hlavně kolem vinohradů, což je doména Karla Války, o jehož vztahu k půdě a krajině by se dalo doslova básnit. „Všechny vinice máme v prvotřídních viničních tratích, avšak leží na svažitých, až 20^o pozemcích. Meziřadí jsme ob řádek zatravnili kvůli erozi, stejně tak obratiště pod vinicí. Suché roky ukázaly nutnost pracovat s meziřadím tak, abychom napomohli uchování vody v půdě, podpořili tak tvorbu humusu a zlepšili strukturu půdy. Proto jsme nakoupili linku na aplikaci kompostu. Na druhou stranu velká sucha v posledním období snižují potřebu ochrany, ale také produkci. K tomu je potřeba znát všechny jednotlivé vinice a jejich mikroklima, abych se mohl správně rozhodnout a postřik použít jen v případě, že je to nezbytně nutné. Vinice máme oddělené mezemi buď s původním travním porostem, nebo je vytváříme z místního kamene, který mnozí vozili na skládky. Jsou to místa, kde žije hmyz, rostliny a drobní živočichové a zlepšuje se tím biodiverzita vinic. Terénními úpravami se pak bráníme proti vodní erozi, výsadbou stromů zlepšujeme mikroklima v krajině,“ informuje Karel Válka.

Od hroznu k produktu

A ačkoliv čas strávený na vinohradu je nesrovnatelně delší než ve sklepě, úloha vytvořit z hroznu produkt a představit ho zákazníkům, je neméně důležitá. Tu má u Válkových na starosti nejmladší ze tří synů – Vojta, přičemž s marketingem, obchodem a prezentací vinařství mu pomáhá jeho novomanželka Natálka. A že si mladý vinař vybral skutečně dobře! Jeho vyvolená je jednou z nejlepších sommeliérek u nás – třetí nejlepší v republice a první v Jihomoravském kraji. „Přivdat se do takovéto vinařské rodiny? To je splněný sen,“ směje se Natálka a dodává: „Doslova jsem se tu našla, všechny vinařské aktivity, kterým se s Vojtou věnujeme, mě naplňují a jsem tu moc spokojená.“

Roční produkce vinařství činí zhruba 50 tisíc litrů vína, z nichž asi 60 % se lahvuje. Zpracovává se celkově až 15 odrůd, přičemž mezi nejžádanější patří hlavně Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Chardonnay, Pálava, Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon nebo Frankovka. Vizí Vojtěcha Války ale je jejich počet snížit a ještě více se zaměřit na kvalitu. Filosofií vinařství je minimum zásahů při výrobě vína. „Preferujeme přirozený způsob výroby. Základem je zdravý hrozen a stačí nechat ho projevit se. Chuť vína určuje místo, nikoliv vinař,“ vysvětluje Vojtěch.

Moderní propagace – výborný odbyt

Válkovi doplnili svou produkci ještě o bio mošty, hroznové želé, chutney a pražená dýňová jádra. Odbyt je zajištěn zčásti přímo ze dvora, což zde rozhodně není pouhé slovo, neboť rodina zahradnicky pojatý dvůr využila k vytvoření velice příjemného prostředí pro své zákazníky. Asi třetinu vinné produkce odebírá velkoobchod, část restaurace, určitý objem je i exportován do zahraničí, velmi dobře funguje eshop. Mladá generace přispívá k propagaci vinařství velice zdatně i na sociálních sítích, kam umisťuje třeba různá trefná videa sloužící k osvětě mezi spotřebiteli. Pro vinařství jsou typické a zákazníky velmi oceňované viněty na jednotlivých lahvích, které zdobí kresby krajiny od Karla Války, jehož koníčkem je malování.      

Vinařství a gastronomie

Novinkou je propojení vinařství s gastronomií. „Víno by mělo být spojeno s jídlem, a to s lokálním,“ domnívá se mladý vinař a již tak i činí. Při posezení u vína ve dvoře je možné objednat si sýry, uzeniny či zeleninu od farmářů z okolí, vhod jistě přijde i grilované maso, objednat se je možné i na degustační večeři spojenou s vinným párováním.     

Válkovi pořádají rovněž nejrůznější akce nejen pro milovníky vína – lednovou zabíjačku s cimbálovou muzikou, letní večery s hudbou spojené s grilováním, samozřejmostí je zapojení vinařství do hromadných akcí, z nichž stěžejní je pořádání otevřených sklepů spolu s dvacítkou vinařů z Nosislavi a okolí.

Rádi se naopak účastní akcí, které pořádá Asociace. „Tahle naše stavovská organizace nám dává velký smysl, pocit sounáležitosti, je to pro nás vzpruha a velká podpora – být mezi svými,“ říká Karel Válka.  

Každému, co umí

Do chodu vinařství je nyní zapojeno celkem sedm osob – kromě Válkových ještě tři zaměstnanci, kteří dokáží pracovat jak ve sklepě, tak i ve vinohradu či v rámci prodeje, a jsou již součástí širší rodiny. V průběhu sezónních prací zde najde uplatnění i několik brigádníků, zejména z místa a okolí. Taktéž Válkovic starší synové, ačkoliv pracují v jiných oborech, se do vinařství vždy rádi vrací a pomáhají, když je potřeba.

„Nejsme firma s organizační strukturou, s funkcemi, jde vždy o dohodu, vzájemnou provázanost a spolupráci. Snažíme se umožnit každému z naší party, aby se věnoval tomu, co jej baví a co umí. Vždy ale ještě zbyde čas udělat něco navíc – posezení u vinice nebo u sadu, uspořádání vinařské či jiné společenské akce…,“ usmívá se Milada Válková.

Úděl dělaný srdcem

Vzhledem k tomu, že vinařství nemá výrobní prostory a skladovací sklepy na jednom místě, což je velmi náročné na logistiku a organizaci přesunů, pojí se plány do budoucna se zlepšením této situace. Možností je výstavba haly na místě staré stodoly, která tvoří součást vinařského dvora, a to tak, aby nedošlo k narušení historického rázu místa, ale zároveň byl zjednodušen výrobní proces. K rozvoji vinařství by rovněž pomohla agroturistika, neboť v obci není nabízeno žádné ubytování. V tomto případě jde ale o dlouhodobější vizi, jejíž naplnění čeká na mladou generaci, která firmu postupně a spontánně přebírá.     

„Je to úděl, který děláte srdcem a celý život,“ shodují se Válkovi. Na výsledcích jejich více než třicetileté práce je to jednoznačně znát. I proto u nich bude titul Farma roku 2023 v těch správných rukách.    

Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR