Kreml dnes podle agentury Reuters na zprávu reagoval stručným prohlášením, podle něhož musí Rusko nejprve „analyzovat detaily a časový rámec“ a pak rozhodne o své reakci.

Nejmenované zdroje FT řekly, že unijní exekutiva cla oznámí v nadcházejících dnech, a to ve výši 95 eur (téměř 2400 korun) na tunu zboží. Opatření by se mělo týkat obilí, olejnatých semen a výrobků z nich. Dovoz dotyčných produktů z Ruska do EU v roce 2023 dosáhl rekordních čtyř milionů tun, tedy asi jednoho procenta celkové unijní spotřeby, uvádí FT.

Jednostranný zákaz dovozu některých ruských a běloruských zemědělských produktů zavedlo v únoru Lotyšsko. Litva zavedla přísné kontroly zásilek s tímto zbožím a polský premiér Donald Tusk před několika týdny varoval, že Polsko by zákaz po vzoru Lotyšska mohlo zavést také, ačkoliv by upřednostnil, kdyby uvalila cla EU jako celek. Že zavedení jistých „omezení“ EK zvažuje, sdělila Tuskovi její předsedkyně Ursula von der Leyenová v jejich pátečním telefonátu.

Polský eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, který dříve označoval ruský vývoz obilí do Polska za zanedbatelný, svůj názor změnil minulý týden a řekl, že „když Rusko používá jídlo jako zbraň, musíme reagovat“, cituje ho FT.

Rusko již dříve obvinilo EU, že narušuje světový potravinový trh svými sankcemi na ruské banky a energetické společnosti. EU naopak argumentuje, že dovoz potravin do rozvojových zemí narušilo Rusko svojí černomořskou blokádou a útoky na ukrajinská sila a přístavy.

Zdroj: ČTK