Projekt s názvem Přírodě blízké hospodaření jako nástroj pro ochranu cenných rybničních ekosytémů je financovaný z norských fondů a trvá dva a půl roku. Na jihu Čech se do něj zapojily Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Třeboň. „Kladný ekonomický výsledek byl docílen na dvou každý rok, a to rybník Kolvín, kde se nasazoval candát, a zisk byl skoro 16 tisíc korun na hektar. Druhý výsledek byl v roce 2023 na rybníku Farský, kde se nasazoval kapr spolu se štikou, a ekonomický profit byl 900 korun na hektar,“ řekl Jan Regenda z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Pro každou lokalitu se vědci snaží najít vhodný způsob hospodaření, který zohledňuje stav konkrétního ekosystému. Vedoucí projektu a ředitel společnosti ENKI Marek Baxa vysvětlil, že prostředí v rybníku se může velmi rychle měnit. Výsledky jednoho výzkumu už za 14 dní nemusí platit. A právě tento projekt přinesl to důležité, že skupiny odborníků z různých oblastí mohly v jeden čas porovnávat aktuální situaci v rybníce. „A pak bude záležet, co je cílem, například k potlačení invazního druhu ryb je vhodný chov dravých ryb jako štika nebo candát. Nasazení býložravých ryb, jako amurů, pomůže v rybníce potlačit expanzivní druhy rostlin,“ doplnil Baxa.

Zároveň se díky projektu daří navracet do přírody dříve běžné druhy ryb jako karas obecný, hrouzek obecný, slunka obecná nebo střevle potoční, a to díky umělému nebo poloumělému výtěru, uvedla Kröpfelová.

jrc kš

Zdroj: ČTK