Nespokojení farmáři dnes již potřetí za dva měsíce protestovali v Bruselu. Podle policie dorazilo do okolí evropských institucí na 500 traktorů. „Nechte nás živit se naší profesí,“ stálo na jednom z transparentů připevněném na obrovském traktoru, který blokoval hlavní bruselskou dopravní tepnu nedaleko sídla Evropské komise. I když je dnešní demonstrace menší než předchozí dvě, dopad na belgickou metropoli byl během ranní špičky značný, poznamenala belgická média. Úřady vyzvaly obyvatele, aby nejezdili auty, autobusy a tramvajemi a raději využili vlaky či metro. Anebo raději pracovali z domova.
„I v České republice vidíme, jakým způsobem byla otřesena důvěra českých a evropských zemědělců vůči Evropské unii, a mým zájmem je, abychom dokázali tuto důvěru obnovit,“ řekl ministr českým novinářům. Je podle něj potřeba řešit zejména obrovské množství předpisů ze strany EU a nejrůznějších kontrol dopadajících na zemědělce.
Druhým problémem, který podle Výborného „pálí farmáře a zemědělce v celé Evropě, jsou nízké výkupní ceny komodit na Evropské komoditní burze“, a proto i na to je potřeba reagovat. Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu se v souvislosti s tímto tématem minulý týden dohodli, že EU znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Právě na tyto dovozy si zemědělci stěžují a chtějí je omezit. EU ale zároveň nechce přestat podporovat Ukrajinu a její vývozy, protože Kyjev tak získává finance pro pokračování své obrany vůči ruské agresi.
Výsledkem trialogu tedy bylo, že liberalizace obchodu s Ukrajinou by měla být od června prodloužena o další rok. Zároveň se ale sedmadvacítka rozhodla posílit ochranu některých citlivých produktů, jako jsou drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřice, kroupy a med. Pro tyto produkty bude stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení. Když bude tato kvóta překročena, bude se za další dovoz platit clo.
Pro některé státy, například Polsko či Francii, je ale i toto málo a nechtějí kompromisní dohodu podpořit. Výhrady k ní má i Česko. „Závěry z trialogu jsou pro mě těžko pochopitelné. Nerozumím tomu, proč se v těch komoditách, které budou pod mimořádnými ochrannými opatřeními, objevil oves, proč tam jsou kroupy. To opravdu není něco, co by podle mě trápilo farmáře v Evropě a v ČR“, reagoval ministr Výborný. „Já bych byl velmi rád a věřím, že se ta debata ještě otevře, aby se tam dostala pšenice a ječmen, protože to jsou ty klíčové komodity, které mají v tuto chvíli negativní vliv na ceny obilí v celé Evropě,“ dodal. Otevření debaty může znamenat i opětovné otevření již dojednané dohody z trialogu. V případě, že členské státy navrhnou změny, bude o nich muset znovu hlasovat i Evropský parlament.
Dalším tématem diskusí v posledních dnech je návrh Evropské komise na zavedení cel na dovoz ruského obilí do Evropy. Právě Česká republika byla jednou ze zemí, která společně s Polskem a pobaltskými státy zaslala EK dopis, ve kterém k zavedení restrikcí vůči Moskvě vyzývala. Dopis za ČR podepsal právě ministr zemědělství Výborný.
„V Evropě nemá ruské zrno co dělat, jenom tím podporujeme nepřímo agresora,“ uvedl dnes Výborný. „Chci jen připomenout, že se jedná o clo 95 eur na tunu nebo 50 procent, což fakticky přeloženo znamená, že ruské a běloruské obilí v Evropě nebude, protože je v tom okamžiku neprodejné, a to byl náš cíl,“ dodal český ministr. Očekává, že členské státy návrh EK schválí do měsíce a poté by měl brzy začít platit. Souhlas Evropského parlamentu v tomto případě není potřeba.
tes mka
Zdroj: ČTK
