„Fond identifikoval celkem 13 podniků, u nichž došlo k neoprávněnému čerpání podpory, a to v souhrnné výši sedm milionů korun včetně příslušenství,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí fondu Barbora Šenfeldová.
Vedení fondu podniky vyzvalo k vrácení peněz. „Jedenáct z nich již podporu v souhrnné výši pět milionů korun vrátilo a ve zbývajících dvou případech, kde jde o necelé dva miliony, je záležitost řešena soudní cestou,“ dodala.
Loni v létě Evropská komise zveřejnila zprávu, podle níž Česko vyplácelo v letech 2018 až 2024 podporu v rozporu s pravidly. Na pojištění plodin i zvířat ji totiž vedle malých podniků, pro které byla určena, čerpaly i firmy ze zemědělských kolosů.
Historický problém
Pro české úřady nebyla unijní zpráva novinkou. Na pochybení firem, které tehdy Komise popsala, totiž už před lety upozornil iROZHLAS.cz spolu s pořadem České televize Reportéři ČT.
Tehdy redakce popsala případy, které se týkaly dceřiných společností Agrofertu. Příkladem může být společnost Zálabí, jedno z největších zemědělských družstev na Kolínsku, které pěstovalo hlavně obiloviny a čerpalo roky podporu pro malé a střední podniky.
Jenže na sklonku roku 2015 koupil společnost koncern Agrofert, a firma tak teoreticky měla po dvou letech o status malého podniku přijít. „Společnosti našeho koncernu vždy postupovaly v souladu se zákonem a respektovaly rozhodnutí správních orgánů či soudů v případě sporů,“ komentoval to tehdy mluvčí koncernu Pavel Heřmanský. Více si můžete přečíst ZDE.
Fond a také ministerstvo zemědělství si proto v roce 2021 udělalo vlastní prověrku. Právě na jejím základě už před lety zahájili úředníci vymáhání dotací a po soudních tahanicích neoprávněně vyplacenou podporu získali zpět.
Když loni zpráva Komise do Česka přišla, vedení obou institucí ji začalo analyzovat a na jejím základě pak v minulých měsících odhalilo další třináct podniků.
Postup fondu při vymáhání dotací je takový, že nejdříve příjemce vyzve k dobrovolnému vrácení, a teprve pokud daný podnik odmítne dotaci vrátit, se spor přesouvá před soud. To se nyní stane v případě dvou zemědělských společností.
Podle definice Evropské komise z roku 2003 je malý a střední podnik firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun dle aktuálního kurzu). V případě, že firma nastavené stropy překročí, dostává se do tvz. ochranné lhůty.
Ochranná lhůta je určité přechodné období, které má za účel ochranu firmy před náhlým odříznutím od podpory. Pokud například podnik překročí počet 250 zaměstnanců, musí se tak stát ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích a až pak ztratí statut malého a středního podniku. Spory byly mimo jiné v tom, odkdy se tato lhůta počítá.
