„Jaro rozhoduje o tom, jestli sezona pro včelaře bude úspěšná nebo neúspěšná,“ vysvětluje včelař Jiří Janeček, zatímco ve Svídnici na Rychnovsku kontroluje svá zimující včelstva.

U něj zima proběhla relativně dobře, podmínky pro včely se ale mohou v Česku výrazně lišit. „Tady u nás jsou hodně ovlivněné pěstováním řepky. Druhé stanoviště mám v údolí řeky Svratky.“

To je o 100 kilometrů dál, navíc tam neroste žádná monokultura. „Květiny tam rostou hodně postupně, takže tam med závisí od toho, jak se povede celá sezona. Ne dva týdny v roce jako tady u řepky,“ vypráví pro Český rozhlas Hradec Králové.

První medové snůšky, zejména z řepky a ovocných stromů, tak rozhodnou o výnosech na Kostelecku. „Jaro je zatím suché, to není úplně dobře. Teploty jsou příznivé, včely začaly nosit pyl už začátkem března. Využily první pastvu, která je z lísek a kočiček. Teď začínají létat na špendlíky a trnky, takže přínos pylu mají,“ podotýká včelař.

Bez vláhy ale nebude sladina. „Musí zapršet, protože bez deště není sladina a není ani med,“ dodává Janeček.

Sleduje i zdravotní stav úlů. Nemoci se mezi nimi totiž mohou rychle šířit: „Včely jsou společenští tvorové, navzájem se navštěvují v úlech na jednom stanovišti. Když někde bude nemoc, tak si ji předávají mezi sebou,“ říká včelař.

První várka

Kromě počasí a chorob je důležité, v jaké kondici včelstva vstupují do jara. Nová generace dělnic už v úlech vyrůstá a připravuje prostor pro med.

„Tady je rámeček, kde vidíme první letošní pyl. Ten je nezbytný pro první jarní rozvoj. Bez pylu není nových včel, pro ně je to jako bílkovina,“ přirovnává Janeček.

Letos ale vše komplikuje právě nedostatek vláhy. Bez vody rostliny nevytvoří nektar a med přibývá jen pomalu. „Když bude pršet, jedno včelstvo v dobré lokalitě udělá čtyřicet, padesát kilo medu, když ne, tak deset,“ srovnává.

Až začne první snůška kvést naplno, bude možné odhadnout první letošní výnos. Jiří Janeček očekává, že první med bude v polovině května.

Autor: Jiří Hofman
Zdroj: iRozhlas.cz