Josef Nedbal je hlavním agronomem společnosti Agro Jesenice, která hospodaří na necelých 5 000 hektarech nedaleko Prahy. Díky silné divizi živočišné výroby a flotile bioplynových stanic může na polovinu výměry používat ke hnojení organickou hmotu – hnůj, kejdu nebo fugát, který je vedlejším produktem právě bioplynek. U druhé poloviny hektarů je hlavní agronom odkázán na výdobytky chemického průmyslu: ledek, močovinu, NPK a několik dalších druhů minerálních hnojiv.
„Bez nich bychom šli s výnosy o 50 procent dolů,“ upřesňuje důležitost „průmyslových živin“ Nedbal. Náklady podniku na hnojiva byly před pěti lety 12 milionů korun. Jejich cena pak o rok později vystřelila kvůli ruské agresi na Ukrajině a podnik platil 30 milionů korun. Loni už to bylo zase o poznání méně – 18 milionů. I tak hnojiva zůstávají jednou z hlavních položek rostlinné výroby. Na veškerých nákladech se podílejí z 10 až 20 procent podle typu plodiny.
„Dá se říct, že jde o významnou část nákladů, která převyšuje například náklady na pohonné hmoty,“ vysvětluje předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.
Zase ten Hormuzský průliv
Mnoho Čechů zřejmě do začátku blízkovýchodního konfliktu ani netušilo, že existuje Hormuzský průliv. A už vůbec neměli ponětí o tom, jak je úžina pro světový obchod strategická. Nejvíce to Češi pocítili na totemech čerpacích stanic.
Z uzavření průlivu mezi Íránem a Ománem ale přibylo několik vrásek také zemědělcům. V roce 2024 přes něj proplulo přibližně 18,5 milionu tun močoviny, tedy asi třetina světového obchodu s touto klíčovou surovinou. Z oblasti také pochází 23 procent čpavku, tedy plynu, z něhož se močovina vyrábí.
„Pokud konflikt narušuje dopravu, navyšuje pojistné, prodlužuje trasy lodí a zvyšuje nejistotu, velmi rychle se to promítá do cen hnojiv na světových trzích. Nejde tedy jen o lokální problém, ale o šok, který má globální dopad,“ varuje hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Mišek.
Země Perského zálivu patří k nejvýznamnějším producentům močoviny právě díky přístupu k levnému plynu. Česko ovšem dováží tento druh hnojiva z oblasti minimálně.
„Máme vlastní výrobny. Česká firma (Agrofert – pozn. red.) je dokonce vlastníkem největší evropské hnojivařské sítě. Ale z Perského zálivu jdou suroviny na hnojiva do zbytku světa, a když tam teď roste cena, logicky bude růst cena i v Evropě a v Česku,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň.
Farmáři: Na podzim si připlatíme
Právě močovinu používá agronom Nedbal z Agro Jesenice na přihnojování ozimé pšenice. Na jarní práce má zásob dostatek, další pytle bude nakupovat na podzim. „Ta cena pro nás bude samozřejmě vysoká,“ odhaduje Nedbal.
Podle webu tradingeconomics.com od začátku roku zdražila močovina na trhu o více než 100 procent na téměř 700 dolarů za tunu. Pro srovnání – krátce po začátku konfliktu na Ukrajině cena stejného hnojiva přesáhla 1 000 dolarů za tunu. Distributoři v Česku zvedli cenu hnojiv od začátku konfliktu zatím jen v rozmezí 15 až 30 procent.
„Zemědělci jsou většinou předzásobeni a problém by mohl mít potenciálně jen ten, kdo nechal nákup na poslední chvíli,“ tvrdí prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Dodává to, co slýcháme od různých expertů v posledních týdnech téměř každý den: bude záležet na tom, jak dlouho napětí na Blízkém východě potrvá. Respektive jak dlouho bude blokovaný zmiňovaný Hormuzský průliv.
„Pokud půjde o krátkodobý nebo o střednědobý konflikt, dá se očekávat až dvojnásobné zdražení hnojiv,“ vyčísluje Jaroslav Šebek za menší rodinné farmy.
Zdraží pečivo a zelenina?
V roce 2022 sice zemědělci platili také více za hnojiva a naftu, ovšem s tím šla nahoru také výkupní cena za obilí. To se nyní neděje. Před čtyřmi lety Rusko napadlo obilnici světa, naopak země Perského zálivu jsou hlavně dovozci obilovin. Čeští farmáři si proto stěžují, že i přes rostoucí náklady nemají zatím vidinu vyšších výkupních cen.
„Komoditní trhy jsou stále pod silným vlivem dalších globálních faktorů a dobré loňské úrody. Důležitou roli tady hrají také poměrně značné zásoby obilnin a dalších rostlinných komodit. Nicméně v případě, že ceny vstupů se udrží vysoko delší dobu, korekce bude nevyhnutelná,“ zdůrazňuje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pycha.
Odborníci odhadují, že by se dražší hnojiva mohla promítnout do cen potravin až se zpožděním. „Nejprve rostou náklady zemědělců, následně se může snížit intenzita hnojení, což se promítne do výnosů, a teprve poté do cen zemědělských komodit, a nakonec do cen potravin pro spotřebitele,“ vysvětluje ekonom Mišek.
Podle něj by tak mohly stoupnout ceny pečiva. Otázkou zůstává, jak moc, protože sami pekaři přiznávají, že cena základní suroviny, tedy mouky, se na nákladech podílí z 10 až 20 procent podle typu výroby (průmyslová nebo řemeslná pekárna).
Výrazně více do ceny promlouvají mzdy a energie. I jejich cena – zejména zemního plynu – kvůli konfliktu kolísá. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda očekává zdražení kvůli hnojivům nejdříve u zeleniny a ovoce. „S odstupem pak i u živočišných výrobků, protože hnojiva zdražují krmiva, a tím i chov hospodářských zvířat,“ dodává Kovanda.
Šponování cen by tak mohlo nastat u masa, mléčných výrobků nebo vajec. Podle některých odhadů by bez průmyslových hnojiv dnes na zemi žilo o polovinu méně lidí. I to dokazuje, o jak významný a strategický vynález se jedná.
„Dlouhodobý výpadek čpavku a močoviny ze Zálivu však nemůže ohrozit výrobu potravin jako takových, prostě se zvýší cena; a za vyšší cenu se již vyplatí vyrábět potřebné suroviny pro hnojiva i mimo Záliv s jeho energetickou výhodou. Ano, bude to znamenat vyšší ceny potravin,“ domnívá se ekonom Bartoň s tím, že to bude problém především pro chudší země. Jejich obyvatelé totiž musí za potraviny vydávat větší část svých příjmů.
Experti se ale shodují, že k okamžitému zdražení teď není důvod. „Pokud by ale ten konflikt trval další měsíce, můžeme očekávat potravinovou inflaci do nebo kolem deseti procent,“ věští černý scénář agrární analytik Petr Havel.
Možná přestaneme hnojit
Podle ministerstva zemědělství se české farmaření řadí mezi nejšetrnější v Evropě. V sezoně 2024/2025 byla spotřeba minerálních hnojiv v Česku 101 kg/ha, zatímco průměr EU podle World Bank/FAOSTAT (rok 2022) byl 124 kg/ha. A některé země jsou ještě mnohem dál za touto hodnotou – irští sedláci používají až 900 kilogramů na hektar, ti nizozemští 238.
Samotní farmáři přiznávají, že drahá hnojiva by mohla vést k dalšímu omezení jejich aplikace. „Ekonomika zemědělců je napjatá a je možné, že nad určitou cenovou hladinu by byli nuceni se rozhodnout hnojit méně nebo nehnojit. To by samozřejmě velmi pravděpodobně vedlo k nižším výnosům v následující sezoně,“ oznamuje Martin Pycha ze Zemědělského svazu.
Alternativou by pak mohlo být navyšování kapacity živočišné výroby, díky které by měli zemědělci více organických hnojiv. To ale podle Agrární komory není v příštích letech úplně reálné, protože ceny za mléko a maso výrazně kolísají. Navíc postavit na zelené louce kravín nebo prasečák je prý kvůli nevoli sousedů nadlidský úkol.
Autor je reportérem CNN Prima News
Zdroj: iEuro.cz
