Fond v minulých měsících identifikoval celkem 13 podniků, u nichž podle mluvčí došlo k neoprávněnému čerpání podpory ve výši sedmi milionů korun. Je mezi nimi i osm dceřiných společností holdingu Agrofert.
Vedle nich se ale vratka týkala třeba podniku ZEV Šaratice. Ten patří pod holding Lukrom, který je známý především na Moravě. Nebo firmy Eurofarms Agro-B. Ta patří pod zemědělskou skupinu JTZE, kterou řídí Dušan Palcr z developerské společnosti J&T Real Estate.
- AGROPARKL, spol. s. r. o. (Agrofert)
- MEZILESÍ, spol. s. r. o.
- DRUKO STŘÍŽOV, s. r. o.
- FARMA VESELKA, s. r. o. (od listopadu 2016 AGS Agro České Budějovice patřící pod ZZN Pelhřimov z Agrofertu)
- KLADRUBSKÁ, a. s. (Agrofert)
- Lužanská zemědělská, a. s. (Agrofert)
- Vlčnovská zemědělská, a. s. (Agrofert)
- Zemědělská společnost Blšany, s. r. o. (Agrofert)
- ZEMSPOL, s. r. o. (Agrofert)
- ZOD Zálabí, a. s. (Agrofert)
- EUROFARMS AGRO-B, s. r. o. (JTZE, kterou řídí Dušan Palcr z J&T)
- ZEV Šaratice (Lukrom)
(Seznam obsahuje pouze dvanáct firem. Název posledního podniku fond nemůže kvůli soudímu řízení zveřejnit.)
Kromě dvou podniků podle mluvčí všechny společnosti po výzvě veškeré peníze dobrovolně vrátily. Jedna vrátila jen část vyplacené podpory. A jedna vůbec nic.
„Ve dvou případech je nárok vymáhán soudně,“ doplnila mluvčí Barbora Šenfeldová. Bližší informace, o jaké podniky jde, ale „s ohledem na probíhající soudní řízení“ sdělit nechtěla.
Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský komentoval vratku jen obecně. „Vždy postupujeme v souladu se zákonem a dotačními pravidly.“
Redakce oslovila i všechny další společnosti ze seznamu. Manažerka komunikace JTZE, pod kterou spadá společnost EUROFARMS AGRO-B, s. r. o, sdělila, že vedení se rozhodlo věc nekomentovat. Stejně tak majitel Lukromu Zdeněk Červenka. Další zaslané dotazy zůstaly bez odpovědi.
Historický problém
Loni v létě Evropská komise zveřejnila zprávu, podle níž Česko vyplácelo v letech 2018 až 2024 podporu v rozporu s pravidly. Na pojištění plodin i zvířat ji totiž vedle malých podniků, pro které byla určena, čerpaly i firmy ze zemědělských kolosů.
Podle definice Evropské komise z roku 2003 je malý a střední podnik firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur (asi 1,2 miliardy korun dle aktuálního kurzu). V případě, že firma nastavené stropy překročí, dostává se do tzv. ochranné lhůty.
Jde o určité přechodné období, jehož účelem je ochrana firmy před náhlým odříznutím od podpory. Pokud například podnik překročí počet 250 zaměstnanců, musí se tak stát ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích a až pak ztratí status malého a středního podniku. Spory byly mimo jiné v tom, odkdy se tato lhůta počítá.
Pro české úřady nebyla unijní zpráva novinkou. Na pochybení firem, které tehdy Komise popsala, totiž už před lety upozornil iROZHLAS.cz spolu s pořadem České televize Reportéři ČT. Tehdy redakce popsala případy, které se týkaly mimo jiné dceřiných společností Agrofertu.
Fond a také ministerstvo zemědělství si proto v roce 2021 udělalo vlastní prověrku. A na jejím základě už před lety zahájili úředníci vymáhání dotací a po soudních tahanicích neoprávněně vyplacenou podporu získali zpět. Po loňském upozornění z Bruselu pak dohledalo vedení fondu dalších třináct podniků.
Postup fondu při vymáhání dotací je takový, že nejdříve příjemce vyzve k dobrovolnému vrácení. Firmy s tím často souhlasí, protože v momentu, kdy u nich fond eviduje dluh, mu automaticky pozastaví veškerou další podporu. Teprve pokud daný podnik odmítne dotaci vrátit, se spor přesouvá před soud. To se nyní stane v případě dvou zemědělských společností.
Autor: Tereza Čemusová
Zdroj: iRozhlas.cz
