„Státní zemědělský intervenční fond se rozhodl zveřejnit právní analýzy zpracované nezávislou externí advokátní kanceláří, a to i přesto, že obsahují právní posouzení vztahující se k probíhajícím správním řízením,“ uvedla ve čtvrtek odpoledne mluvčí fondu Eva Češpiva v tiskové zprávě.
Šlo o nečekaný krok. Když fond posuzoval Babišův střet zájmů před zhruba šesti lety, své expertizy dlouho držel v utajení.
„Fond k tomuto kroku přistoupil s cílem otevřeně a srozumitelně vysvětlit svá rozhodnutí a předejít spekulacím či nejasnostem,“ zdůvodnila mluvčí, proč tentokrát zvolilo vedení fondu jiný postup.
Celkem na svém webu zveřejnil fond čtyři právní posouzení. Server iROZHLAS.cz je prošel a přináší základní shrnutí všech čtyř stanovisek.
Analýza č. 1 – RSVP Trust
První a také nejobsáhlejší dokument se týká RSVP Trustu, který vznikl z popudu Babiše, aby premiér mohl dostát protistřetové legislativě a také slibu, který dal veřejnosti, že svůj střet zájmů vyřeší.
Právní kancelář Portos (dříve Císař, Češka, Smutný) na zhruba 52 stranách posuzuje, zda jsou po vložení akcií Agrofertu do tohoto fondu jeho dceřinky způsobilé pobírat zemědělské dotace, které fond vyplácí.
Zabývá se nejen českým zákonem, konkrétně § 4c zákona o střetu zájmů, ale také evropským nařízením č. 61, které je z hlediska definice střetu zájmu obecnější, jak v minulosti popsali různí experti pro iROZHLAS.cz.
Právníci v dokumentu ale konstatují, že aktuální řešení je v souladu s oběma zmíněnými předpisy.
„Z obsahu Statutu, resp. vnitřních mechanismů správy Svěřenského fondu, nelze usuzovat, že Ing. Andrej Babiš fakticky přímo nebo nepřímo řídí (resp. ovládá) Svěřenský fond, případně že jeho prostřednictvím může uplatňovat rozhodující vliv ve společnosti AGROFERT,“ píše se na straně 30 s dovětkem, že tedy nejsou naplněny podmínky zákona o střetu zájmů.
„Zpracovatel ve vztahu k (aktuálnímu) režimu Nezávislé správy nedospěl k závěru o existenci střetu zájmů podle čl. 61 Nařízení 2024/2509, resp. že by současný stav měl být považován za situaci, kterou lze objektivně vnímat jako střet zájmů,“ stojí o sedm stránek dál.
Experti ale v závěru analýzy nevylučují, že do celé věci ještě může promluvit Evropská komise, pokud by se rozhodla aktuální Babišovo řešení střetu zájmů zkontrolovat.
„Nutno podotknout, že Komise se dosud k dopadu vložení akcií společnosti AGROFERT do Svěřenského fondu blíže nevyjádřila. Nelze tedy vyloučit, že Komise na základě analýzy Statutu a dalších relevantních skutkových a právních okolností (které nemusí mít Zpracovatel v době zpracování tohoto posouzení k dispozici) dospěje k závěru, že zvolené řešení (tj. Svěřenský fond) není z hlediska střetu zájmů podle čl. 61 Nařízení 2024/2509 dostačující.“
Například experti z protikorupční organizace Transparency International si ale myslí, že před evropským zákonem fond neobstojí. Do Česka už také v únoru dorazil dopis z Evropské komise, která chtěla po tuzemských úřadech ujištění, že ke střetu zájmů nedochází.
Připomeňme, že i před lety mělo vedení fondu, tehdy ještě v čele se současným ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem, také v ruce posudky, podle nichž tehdejší svěřenské fondy AB Trust I a II zákonu vyhovovaly. Server iROZHLAS.cz je popsal ZDE.
Jeden z nich tehdy vypracovávala kancelář Císař, Češka, Smutný. Tedy aktuálně fungující pod názvem Portos. I tehdy její advokáti došli k tomu, že se zákon o střetu zájmů na Babišovy fondy nevztahují.
Audit Evropské komise, který tu na začátku roku 2019 dotace kvůli Babišovi kontroloval, ale tehdy došel ke zcela opačnému názoru.
Analýza č. 2 – dohody před podpisem
Druhá analýza na deseti stránkách rozebírá jednu ze specifických situací, do které se fond dostal. Ještě před jmenováním Andreje Babiše premiérem dceřinky Agrofertu zažádaly o dotace. Vedení fondu je začalo zpracovávat. Ale než stačilo smlouvy finálně podepsat, Babiš se dostal do střetu.
„V případech, kdy v průběhu administrace žádostí o dotaci došlo na straně žadatelů o dotaci (Společností) v období od podání žádosti o dotaci do uzavření dohody o poskytnutí dotace k naplnění podmínek zákazu střetu zájmů ve smyslu ust. § 4c ZSZ, je SZIF oprávněn předmětné dotace neposkytnout,“ stojí v závěrech dokumentu.
Velmi zjednodušeně: i když byla žádost podána v době, kdy Babiš ve střetu nebyl, pokud nedošlo k jejímu finálnímu schválení a podpisu dohody, vedení fondu ji nyní musí ukončit.
Mluvčí fondu Eva Češpiva už v minulých týdnech uvedla, že právě tahle situace se týká osmi dotací ve výši 68 milionů korun.
Analýza č. 3 – projekty po podpisu
Třetí analýza naopak řeší ty dotace, kdy už k podpisu dohody došlo, ale ještě neuplynula „lhůta vázanosti projektu na jeho účel“. Ta je často zjednodušeně označovaná jako „udržitelnost“.
V případě dotací poskytovaných fondem je to pětiletá lhůta po vyplacení dotace, během níž není možné například stroje pořízené z veřejných financí prodat.
A zde experti došli k závěru, že projekt nemusí splňovat podmínky zákona o střetu zájmů i v době výše popsané „udržitelnosti“, pokud je splňoval při podpisu dohody.
„V případech, kdy za běhu lhůty vázanosti projektu na jeho účel došlo na straně dotčených příjemců dotace (Společností) k naplnění podmínek ust. § 4c ZSZ, přičemž v období od podání žádosti o dotaci do uzavření dohody o poskytnutí dotace se SZIF překážka střetu zájmů podle ust. § 4c ZSZ neexistovala, nemá tato změna žádný vliv na jejich způsobilost k poskytnutí dotace,“ píše se v dokumentu.
Analýza č. 4 – přímé platby
Poslední z expertiz řeší, jestli se omezení českého zákona o střetu zájmů týká i tzv. přímých plateb. Tedy nárokových dotací, které berou všichni zemědělci na obhospodařovanou plochu nebo na zvířata.
Podle rozsudků z loňského roku, které řešily nevyplacené dotace Agrofertu právě kvůli Babišovu střetu zájmů během jeho prvního vládního angažmá, se totiž omezení týká i těchto peněz.
Na nich přitom Agrofert v období mezi lety 2017 a 2021, kdy poprvé vládl, bral miliardy.
Kancelář Portos přitom už jednou tuto otázku pro fond posuzovala, a to loni v létě. Toto posouzení ale podle této aktuální analýzy nebylo komplexní, protože se „omezilo toliko na jazykový výklad“, ale nepoužilo i další výkladové metody – tedy logický, systematický, historický, teleologický či komparativní výklad.
Experti nyní došli k závěru, že na nárokové platby by se zákon měl vztahovat jen při použití jazykového doslovného výkladu. Ale jinak nikoliv.
„Na základě výše uvedeného je možné shrnout, že závěr o použitelnosti zákazu podle ust. § 4c ZSZ na poskytování nárokových i nenárokových dotací vyplývá pouze v případě uplatnění doslovného jazykového výkladu. Tento závěr nicméně zůstává mezi dalšími metodami právního výkladu osamocen,“ píše se v závěru.
Fond se tak rozhodl, že přímé platby vymáhat po Agrofertu nebude.
Babiš od počátku jakýkoliv střet zájmů odmítal, a to i poté, kdy byly zveřejněny závěry auditu ke střetu zájmů, které jej potvrdily. I loni v období kolem voleb o něm hovořil jako o domnělém.
Možné porušení zákona o střetu zájmů odmítá dlouhodobě i vedení koncernu Agrofert. To opakovaně ústy mluvčího Pavla Heřmanského uvedlo, že podniká v souladu s veškerou legislativou.
Autor: Tereza Čemusová
Zdroj: iRozhlas.cz
