Čemu pomohly víkendové lijáky, zejména v jižních Čechách? Mohou alespoň trochu vyvážit velké letošní jarní sucho?
Alespoň zčásti deficit vláhy určitě vyvážily. Problém těchto srážek je, že přichází v příliš velkém množství a v příliš krátkém čase, což ti, které postihnou, pociťují ne jako úlevu od sucha, ale spíše jako další problém.
Bohužel po tak dlouhém suchu, pokud přijde intenzivní srážka, tak ohrožuje povrchovou vrstvu půdy. Velmi často tak končí nejúrodnější část ornice někde ve vodních tocích.
Nakolik může takový déšť příroda a země vsáknout? Stále se opakuje, že co u nás naprší, to i odteče. Platí to?
Ono to platí s nadsázkou. Z našeho území odtéká maximálně pětina toho, co u nás naprší. Naprostou většinu pošle do atmosféry výpar, zejména rostliny skrze listy, skrze transpiraci.
Takže to není úplně přesné, ale pravda je, že hospodaříme s vodou, která u nás naprší, a žádnou jinou k dispozici nemáme. Za ty srážky, byť nepřichází tak, jak bychom si přáli, bychom měli být vlastně rádi.
Ale k vaší otázce: půda, která je přeschlá, má suchou povrchovou vrstvu, tak je hydrofobní, odpuzuje vodu. Navíc ta voda, která se snaží vsáknout do pórů, musí pod sebou stlačovat vzduch, takže pro ni není komfortní nacházet tu cestu.
Pokud je půda i přes sucho prokořeněná a živá, tak obecně skrze póry i makropóry vsakuje vodu relativně dobře, navzdory problematickým podmínkám. Utužená půda s tím má mnohem větší problém.
Co to znamená, když zhruba polovinu českého území zasáhly dva nejhorší stupně sucha? Co je charakterizuje?
V našem pojetí je to odchylka od dlouhodobého stavu. Znamená to, že takhle špatně tu bývá buď jednou za 50 let nebo jednou za 25 let, zjednodušeně řečeno.
V tom máme ale malinko problém s tím, jak se nám mění klima. Naše základní reference se spoléhá na období 1961-2015, to znamená 55 let pozorovaných dat. Tím pádem v měnícím se klimatu, bohužel, suchých období máme více, ale vycházíme i z toho, že naše infrastruktura a krajina není nachystaná na změnu klimatu a indikujeme tak oblasti, které jsou postižené suchem, se kterým jsme nepočítali.
Vegetační sezóna
Co spodní vody? Kde v České republice je situace kritická?
Kritická bych asi přímo neřekl. Je neobvykle nízký stav, nicméně jaro nepatří mezi měsíce, kdy zažíváme absolutně nejnižší obsah vody. Pokud je nám známo, tak zásoby podzemní vody jsou na tom o něco hůře v českých zemích, ale i na Moravě má velká část proudů nižší hladiny, než je obvyklé.
Srážky, které přišly, z velké části podzemním zdrojům nepomohou. To hlavně proto, že už máme plnou vegetační sezonu a rostliny jsou ty první, které vodu zachytí, a jsou též velmi efektivní v jejím využití. Takže do hlubších vrstev ji pouští relativně malé množství.
Není to tak, že by voda vůbec nepomohla a do podzemí se vůbec nedostala, ale nedá se od těchto srážek zatím očekávat výrazné zlepšení stavu podzemních zdrojů, zvlášť třeba u obcí, které mají vody málo, jako jsme slyšeli ve zprávách.
Jaký očekáváte červen s týmem Intersucha?
Bylo by skvělé, kdybychom dokázali říct, že máme předpověď na celý červen. Vidíme minimálně v tomto týdnu naději na výrazné zlepšení stavu na většině území.
Bohužel tam stále ještě zůstává oblast západu Českomoravské vrchoviny, Vysočiny a části jižních Čech. Nicméně pokud předpověď mluví pravdu, tak by se nám sucho do těch oblastí mohlo bohužel poměrně záhy vrátit.
Nicméně Morava a Čechy by na tom měly být po tomhle týdnu výrazně lépe. Pak nás pravděpodobně čeká týden s nižšími srážkami a průměrnými teplotami, takže tam se znovu podíváme do hlubších deficitů.
Co v současnosti dělá stát se suchem v krajině? Reagujeme dostatečně?
Na sucho se nedá úplně reagovat okamžitě, jako to vidíme třeba u povodní nebo jiných extrémů, kdy můžeme mobilizovat složky záchranného systému. U sucha to úplně neplatí.
Musíme si zvyknout, že na sucho se připravujeme v době, kdy prší a máme čas vytvářet rezervy. Tady si troufám říct, že stát v minulosti i v současnosti investuje do zlepšování vodárenské infrastruktury, do toho, abychom sucho lépe zvládali.
Nicméně tempo, které máme, si myslím, není dostatečné s ohledem na tempo, kterým se proměňuje klima.
Autor: Lucie Vopálenská
Zdroj: Seznam Zprávy
