„Tyto systémy mohou mít pozitivní dopad i na zaměstnanost. Nejde o to, že by nahrazovaly traktoristy, ale spíše ulehčují rutinní práci. Kvalifikovaní pracovníci se tak mohou věnovat jiným činnostem, například řízení provozu nebo plánování. Zemědělské podniky se navíc dlouhodobě potýkají s nedostatkem kvalifikovaných obsluh, takže tyto technologie spíše pomáhají situaci řešit. Nejde o úbytek pracovních míst, ale o jejich transformaci," řekl Kroulík.

Některé podniky v Česku proto už mají stroje, které nepotřebují člověka v kabině. Zatím ale nejsou ve většině. Víc se začínají prosazovat stroje, které umělou inteligenci využívají k ošetření polí a stroj jedoucí po poli stále ještě řídí lidé. „Je to na trhu relativně nové. Souvisí to s nástupem prvků umělé inteligence, strojového učení a neuronových sítí. Tyto technologie se propojily s kamerovými systémy, které dokážou rozpoznávat jednotlivé plevelné druhy rostlin a na základě toho cíleně spouštět trysky. Aplikace hnojiv tedy neprobíhá plošně, ale na konkrétní místa," řekl Kroulík.

Než výrobci mohli zemědělské stroje nasadit do praxe, museli naučit systémy rozpoznávat plodiny a plevelné rostliny. To vyžadovalo vytvoření rozsáhlé databáze obrazových dat. Algoritmy se učí rozlišovat různé druhy rostlin i jejich růstové fáze. „Na začátku musíte ten systém naučit rozpoznávat plevelné rostliny. Je to jako s člověkem. Stroj sám o sobě nic neumí. Aby byla spolehlivost vysoká, potřebujete tisíce až statisíce snímků, které zachytí různé tvary, barvy i růstové fáze rostlin. Dnes se spolehlivost těchto systémů pohybuje přibližně mezi 95 a 98 procenty," řekl Kroulík.

Díky pokročilým technologiím zemědělci snižují spotřebu hnojiv a omezují dopady na životní prostředí. Ve výsledku také mohou navýšit výnosy. „Každá aplikace herbicidů totiž představuje pro rostlinu určitou zátěž, která může zpomalit její vývoj a růst. Omezením tohoto stresu lze následně podpořit i vyšší výnosy," řekl Kroulík.

jlc kš

Zdroj: ČTK