Stopy přítomnosti hraboše polního hledá Emil Tkadlec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ve vojtěškovém poli. „Je tu v tuto dobu docela hezký porost, samozřejmě můžeme vidět, že na některých místech je prořídlý. Tady máme jednu noru a jak vidíme, je tu takový prášek, tak to vypadá, že tahle nora bude osídlená," popisuje Emil Tkadlec.
„Určitě tam uvnitř budou, tady mají naprosto optimální podmínky k tomu, aby se mohli rozmnožovat.“ Nový výzkum, na kterém spolupracovali vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze, přináší nová možná řešení, jak se přemnožení hrabošů bránit.
Podle Vladimíra Lichnovského ze Zemědělského družstva Kokory se s hrabošem bojuje velice těžko a jejich přemnožení se vrací ve vlnách. „Výskyt hrabošů je neustálý, jde jen o to, jaký je jejich počet a jak ovlivní naší zemědělskou činnost,“ vysvětluje Lichnovský. Když se hrabošům daří a podmínky jim přejí, mohou škody narůst do obrovských rozměrů. „Pokud je na poli přemnožená kolonie hrabošů a je příznivé podnebí, to znamená sucho a teplo, nelze se nijak bránit a úroda padne vniveč.“
Při kalamitách přicházejí na řadu mimořádné zásahy včetně jedů. Podle Emila Tkadlece ale existuje i dlouhodobější cesta ke snížení počtu hrabošů, a to menší pole a pestřejší krajina.
„Jak roste velikost pole, tak roste i početnost hrabošů. A jakmile zjistí, že pole není dostatečně velké, tak migruje dál. To ale neznamená, že když farmář zmenší velikost svého pozemku na polovinu, počet hrabošů klesne také na polovinu. Je třeba si uvědomit, že početnost ovlivňuje mnoho dalších faktorů.“ Jde například o kvalitu půdy a potravy, členitost terénu nebo počet predátorů.
Velikost polí je podle Tkadlece jen jeden dílek skládačky. „Přesto je v krajině velká variabilita. Můžete mít jeden pozemek, který je netknutý, a o tři kilometry dál druhý, který je hodně poškozený. Ta přemnožení tady s námi zkrátka zůstanou. Ale naštěstí změny v krajině jdou směrem, který zemědělcům pomůže,“ dodává Tkadlec.
Názory odborníků se různí
Ne všichni zemědělci ale sdílejí názor vědců, podle zemědělce Vladimíra Lichnovského zmenšení polí výskyt hrabošů v praxi neomezilo. „Pracuju v zemědělství více než 40 let, ale nemáme tuto zkušenost, že bychom dělením pozemků omezili výskyt hrabošů. A právě z remízků se hlodavci rozšiřují do pole, do lánu dané kulturní plodiny.“
Zemědělec a učitel z Mendelovy univerzity Petr Marada naopak tvrdí, že pestrá krajina může proti škůdcům pracovat sama, pokud v ní dostanou prostor jejich přirození predátoři. „Právě vhodnou krajinnou infrastrukturou, vhodnými skupinami stromů a stromořadím dáváme prostor přirozeným predátorům škůdců. Kromě dravých polních ptáků jsou to i lasičky a lišky.“
Hrabošů teď sice podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského ubylo téměř ve všech krajích, vědci ale upozorňují, že další vlna přijde téměř jistě. Cílem není hraboše vymýtit, ale zařídit, aby se mu v české krajině nedařilo až tak dobře.
Autor: Marek Hensl, nkr
Zdroj: iRozhlas.cz
