Můžete, prosím, tu úvodní informaci krátce rozvést a doložit na konkrétních datech?
Aktuálně máme v České republice v půdním profilu do jednoho metru na víc jak dvou pětinách území. Ten řekněme nejvyšší stupeň intenzity sucha, tedy takhle nízká zásoba vody v půdě, v tomhle profilu bývá tak jednou za 20 až 50 let.
I s ohledem na probíhající klimatickou změnu je to signál toho, že krajina střední Evropy má na vrcholu vegetační sezóny velmi často nedostatek vláhy. Prostor zasažený suchem v Česku se táhne celým jihem Česka a na Moravě, potom zasahuje až k polským hranicím. Výjimkou jsou Beskydy, kde je situace po nedávných srážkách výrazně lepší. Bohužel tam ty srážky byly tak intenzivní, že způsobily i lokální povodně.
Na druhou stranu to, co jste říkal, také platí na západ od našeho území. Panuje epizoda sucha, která má svoje epicentrum ve Francii. Když se podíváte buď na Intersucho, nebo na s námi spolupracující portál Windy, tak uvidíte, že Česko je jen součástí sucha, které zasahuje Velkou Británii, Francii a velkou část jižního Německa.
Proč Morava?
Z vašich dat vyplývá, že extrémní půdní sucho zasahuje především Moravu. Čím to je, je tamní krajina zvlášť zranitelná v tomto smyslu?
Je to většinou spíš charakterem vývoje počasí nad naším územím. Je pravda, že Morava má tendenci v letních měsících mít té vody méně. Je přece jenom dál od moře, tedy hlavního zdroje srážek, než Čechy. Současně také platí, že většina suchých epizod v minulosti začínala na Moravě a odtud se šířila do Čech, ale zrovna loňský rok jsme měli výjimku: jeden z případů, kdy na tom Morava byla podstatně lépe než české země. Takže pravidlo to není.
Ale velmi často se se suchem na Moravě potýkáme právě proto, že zvlášť na jihu Moravy jsou roční úhrny srážek relativně nízké a je to nejteplejší oblast České republiky s výjimkou pražské kotliny, takže se suchem se tu potýkáme často.
V jaké situaci se už podle vašeho modelu půdní vlhkosti dá mluvit o extrémním suchu?
To, co teď vidíme v půdním profilu, na jižní Moravě a v části Hané (je, že) zejména v povrchové vrstvě klesla vlhkost půdy výrazně pod bod vadnutí. To znamená, pokud kořeny nemají větší hloubku, tak rostliny nedokážou takhle nízkou hodnotu nasycení půdy přežít. Vidíme to třeba na nízko nebo mělce kořenících trávnících nebo porostech, které nestihly pustit kořeny do větších hloubek – ideálně po jeden metr, kde ještě voda stále podle našich dat zbývá.
To je obraz toho současného sucha, kde se následky postupně akumulují, nejdříve ty dopady vidíme na mělčeji kořenících rostlinách. Naopak trvalé kultury se drží z pohledu vegetace docela dobře, ale jsou pod enormním stresem, kombinací nedostatku vody na povrchu půdy a vysokých teplot.
Chronický problém
Jak výjimečná je tato úroveň sucha na našem území ve srovnání s předchozími lety?
Je potřeba říct, že v posledních 15 letech jsme takové epizody zažili v podstatě každý druhý rok. Je to něco, s čím bohužel náš region má potíže teď jaksi chronicky. Je to změna klimatického režimu, který jsme předvídali už před mnoha lety na základě prognóz nebo projekcí klimatických modelů.
A ukazuje se, že střední Evropa prostě v kombinaci narůstajících teplot a stagnujících srážek bude čím dál častěji čelit epizodám, kdy bude mít nedostatek vláhy v kritických částech vegetačního období, a to se pak projevuje jako sucho.
Čili předpokládáte, že by se takto zasažená oblast měla dál rozšiřovat?
V dlouhodobém kontextu bohužel ano, většina klimatických projekcí pro střední Evropu říká, že epizody sucha budou častější, delší a budou v podstatě zasahovat naše území, ale i území na východ a jihovýchod od nás.
Trochu jiná situace pravděpodobně bude na severu Evropy a ve velké části Polska. Zejména na severu Polska je pravděpodobnější spíš scénář, kdy tam srážek bude o něco více než v současnosti a to bude kompenzovat nárůst spotřeby vláhy.
Lokální rozdíly
Jak uvedl například předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek, dopady sucha na tento sektor budou lokálně velmi odlišné. Jak citelně zasáhne toto období ekosystém v nejpostiženějších oblastech a lesní a jiné porosty?
Vidíme v lesních porostech na příkladě například naší sítě dendron risk, že jsou stromy v poměrně významném stresu, produkují významně méně dřevní biomasy, než by bylo obvyklé v tuhle roční dobu. A podíváme-li se na zemědělské pozemky, tak tam skutečně souhlasím s panem předsedou, že situace bude velmi odlišná.
Jsou místa, která dostala díky konvektivním bouřkovým srážkám o něco více vláhy a těm se může dařit docela dobře. A o pár kilometrů dál najdete tady na jižní Moravě porosty, které jsou zoufale postižené suchem, kde výnos bude třeba o 30, někdy o 40 procent nižší, než je na těch pozemcích obvyklé.
Takže je to rozdělené a srážky, které očekáváme v příštích několika dnech, tím, že budou spíše bouřkového charakteru, jak je typické pro léto, lokální rozdíly pravděpodobně ještě více zvýrazní.
Jak se daří adaptovat zdejší krajinu na extrémní projevy počasí, vracet do ní prvky, které účinně zadržují vodu?
Já bych řekl, že nám se docela daří aplikovat malá opatření, která mohou dělat zemědělci a lesníci sami relativně levně, daří se nám některé nekonfliktní, řekněme, opatření typu propojování vodárenských soustav nebo prohlubování vrtů.
Co se nám nedaří, jsou velká systémová opatření, to znamená propojování celých vodohospodářských soustav a jejich posilování, dalších akumulací, když to řeknu, budování nebo minimálně přípravou budování nových retenčních prostorů. Protože suché epizody mají jedno společné opakují se čím dál častěji a čím dál častěji kladou vyšší a vyšší nároky na naše existující vodní zdroje.
Prognózy jsou bohužel takové, že dříve nebo později – a spíš to bude v horizontu několika málo desítek let – se stane, že naše akumulační kapacita může přestat stačit a pak samozřejmě bude způsobovat nejprve problémy třeba v nadlepšování průtoků a posléze třeba i v některých dodávkách, které mohou významně ovlivnit už nejenom třeba kvalitu života v řekách a jejich existenci, ale také kvalitu života lidí.
Autor: Vladimír Kroc, kma
Zdroj: iRozhlas.cz
