Polská vláda nyní představila zákon, který má zabránit postupnému vytlačování farmářů z tradičních zemědělských oblastí. Nový zákon počítá s několika změnami, přičemž tou nejvýraznější je povinnost kupujících potvrdit při podpisu smlouvy, že počítají s možnými negativními dopady zemědělské výroby v okolí. 

Ministerstvo chce tímto krokem předejít budoucím sporům mezi sousedy. Mnoho lidí dnes kupuje domy na venkově s představou klidného bydlení podobného rekreační oblasti. Nový zákon má kupující upozornit na reálné podmínky, které jsou běžnou součástí života na venkově. 

Spor o chov prasat vedl ke změně zákona 

Zásadním impulzem ke změně zákona byl případ farmáře Szymona Kluky z okolí Lodže. Ten provozoval malé hospodářství s chovem prasat a jeho sousedé podali žalobu kvůli zápachu a hluku. Spor se postupně dostal až k Nejvyššímu soudu, který nakonec rozhodl ve prospěch sousedů a potvrdil jejich nárok na odškodnění.

Případ vyvolal v Polsku velkou debatu. Zemědělské organizace hlásaly, že farmář hospodařil legálně a měl všechna potřebná povolení. Hospodářství navíc fungovalo dlouhé roky ještě před příchodem nových obyvatel do oblasti. Přesto soud rozhodl, že provoz farmy nadměrně zasahuje do užívání sousedních nemovitostí.

Polský občanský zákoník obsahuje článek, podle kterého vlastník nemovitosti nesmí svým jednáním nadměrně narušovat užívání sousedních pozemků. A soud dospěl k závěru, že zápach a hluk překročily běžnou míru. 

Po vynesení rozsudku se politici a zemědělské organizace začaly obávat, že podobné žaloby budou přibývat a farmáři se dostanou pod stále větší tlak. Ministerstvo zemědělství proto následně začalo připravovat změnu zákona, která by postavení zemědělců výrazně posílila. 

Zemědělci mají získat silnější právní ochranu 

Podle nového zákona nemá být běžná zemědělská činnost automaticky považována za nadměrné obtěžování sousedů. Lidé žijící v sousedství farem by nově museli prokazovat, že konkrétní zemědělská činnost překračuje rámec běžného provozu. Nestačila by samotná stížnost na zápach nebo hluk. 

Ministerstvo tvrdí, že bez podobné ochrany může být ohrožena potravinová bezpečnost země. Podle resortu se zemědělci stále častěji dostávají do sporů kvůli činnostem, které byly na venkově po generace běžné.

Na druhé straně někteří odpůrci varují před zhoršením kvality života lidí v okolí velkých hospodářství. Také upozorňují na fakt, že návrh zatím neobsahuje nové kontrolní mechanismy ani jasné garance ochrany sousedů před skutečně problematickými provozy. 

Ochrana před stížnostmi na noční hluk 

Návrh obsahuje i další změny, podle kterých by zemědělci neměli být trestáni za rušení nočního klidu, pokud hluk vzniká při běžné zemědělské činnosti. Týkat se to má například práce kombajnů během sklizně, provozu traktorů nebo zvuků hospodářských zvířat. 

Ministerstvo argumentuje tím, že zemědělství je závislé na počasí a sezonních podmínkách. Některé práce tak není možné odložit pouze kvůli noční době. Podle vlády nelze po zemědělcích požadovat, aby fungovali pouze v běžné pracovní době. 

Podle úřadů je potřeba chránit standardní zemědělský provoz, což zároveň vyvolává silné reakce obyvatel venkova, kteří se zemědělstvím nemají nic společného. Spousta obcí se v posledních letech proměnila v běžné rezidenční lokality. A lidé prý očekávají základní ochranu před nadměrným hlukem bez ohledu na to, zda pochází z farmy nebo jiné činnosti. 

Ministerstvo argumentuje tím, že zemědělství je závislé na počasí a sezonních podmínkách. Některé práce tak není možné odložit pouze kvůli noční době. Podle vlády nelze po zemědělcích požadovat, aby fungovali pouze v běžné pracovní době. 

Podle úřadů je potřeba chránit standardní zemědělský provoz, což zároveň vyvolává silné reakce obyvatel venkova, kteří se zemědělstvím nemají nic společného. Spousta obcí se v posledních letech proměnila v běžné rezidenční lokality. A lidé prý očekávají základní ochranu před nadměrným hlukem bez ohledu na to, zda pochází z farmy nebo jiné činnosti. 

Polský i český venkov se mění 

Polské statistiky z posledních let ukazují výraznou proměnu venkova. Podle zemědělského sčítání z roku 2020 klesl počet hospodářství přibližně o třináct procent oproti roku 2010. Ještě výraznější propad nastal u chovů zvířat. Tak je to u sousedů v Polsku. V Česku je situace velmi podobná.

Zároveň se stále více lidí stěhuje z měst na venkov. Tito lidé často nemají zkušenost s každodenním fungováním zemědělství a očekávají podmínky podobné běžnému městskému bydlení.

Vláda v Polsku se tak nyní staví na stranu zemědělců a tvrdí, že ochrana produkční funkce venkova je otázkou dlouhodobé stability zemědělství. Zároveň ale přiznává, že hledání rovnováhy mezi právy farmářů a ostatních obyvatel bude velmi citlivé. Jak se k podobným situacím postaví vláda v Česku, ukáže čas.

Autor: Martin Skočdopole
Zdroj: www.poznatsvet.cz