Přestože výnosy vypadají jako průměrné až mírně nadprůměrné, kvalitu zrna negativně poznamenala červnová vlnu veder a jarní sucho.
Sklizeň obilovin a řepky začala v teplejších částech kraje v prvním červencovém týdnu. Zatímco v nižších polohách jsou práce za první třetinou až v polovině, v podhorských oblastech Bruntálska začínají. Navíc v závěru týdne mnohde zahnaly kombajny z polí přeháňky a bouřky.
„Jsme zhruba uprostřed. Ozimé ječmeny a řepky jsou sklizené, právě se dělá ozimá pšenice, ale kvůli přeháňkám jsme museli práce pozastavit,“ uvedl Jaroslav Sýkora, agronom Družstva vlastníků Polanka nad Odrou na Ostravsku, které hospodaří na asi 1 300 hektarech.
Výnosy odhaduje jako průměrné. Úrodu ovlivnilo jarní sucho i vlna veder na konci června. „Není to tak hrozné, ale podepsalo se to na objemové hmotnosti. Zrna jsou drobnější a zaschlá,“ líčil Sýkora.
Podle ředitele skupiny RenoFarmy Klimkovice Jakuba Rzymanka pokročily sklizňové práce na farmách společnosti přes první třetinu. „Komplikují to deště. Musíme také dosušovat. Řepku ještě nemáme doklizenou, začínáme s pšenicemi,“ informoval Rzymanek.
Byť výnos řepky označuje za nadprůměrný, na obilovinách se podle něj podepsaly vysoké teploty, které zkrátily dozrávání plodin. „V důsledku veder zrno zaschlo. Třeba jarní ječmen sluníčko skoro upeklo. Potřebujeme naplno sklízet, ale červencové deště to komplikují,“ vysvětloval.
Společnost Zemědělská se sídlem v Kylešovicích ještě také není v polovině sklizně. „Výnosy budou na slabším průměru, ale propadák to nebude,“ shrnul agronom podniku Ondřej Návrat.
Sucho na severu bylo menší než na jihu
Třeba majitel farmy Luční dvůr v Bartošovicích v CHKO Poodří Petr Klečka vidí sklizeň jako mírně nadprůměrnou. „Jarní sucha nás tolik nezasáhla jako jižní Moravu. Boj o zrno nás ale nemine. V zájmu kvality pšenice je, aby se sklizeň neprotahovala,“ podotkl Klečka.
Dopady klimatické změny ovlivňují kvalitu úrody a způsob hospodaření. Nutí zemědělce k šetrnějšímu přístupu k půdě trpící erozí a preferenci odrůd a plodin, které lépe snášejí sucho.
Mění se i doba sklizně. Před zhruba patnácti lety začínaly žně v kraji až o čtrnáct dnů později. „Moravskoslezský kraj patřil ke studenějším regionům. Teď je srovnatelný s již extrémně teplou jižní Moravou před dvaceti lety,“ přiblížil Klečka.
Za dalších dvacet let se podle něho na některých místech na jihu Moravy nevyplatí pěstovat nic, zatímco na severu Moravy a ve Slezsku bude ve velkém růst kukuřice či slunečnice.
„Před dvaceti lety byl holý nesmysl pokoušet se u nás pěstovat vodní melouny. Mám jich zkušebně na farmě půl hektaru a prospívají výborně,“ dodal Klečka.
Místo řepky slunečnice
Slunečnici začíná zkoušet pěstovat stále více místních zemědělců. „Souvisí to také s tím, že máme obrovské problémy s pěstováním řepky kvůli škůdcům, jako je blýskáček řepkový. Někde zemědělci nahrazují řepku právě slunečnicí,“ řekl Martin Lička z Vřesiny u Bílovce na Novojičínsku, který hospodaří na sedmi stech hektarech a působí v předsednictvu Asociace soukromého zemědělství České republiky.
S klimatickou změnou má spojitost také zásah letounů Čmelák na Ostravsku. Jejich piloti shazovali na kukuřičná pole parazitickou vosičku Trichogramma, která ničí škůdce zavíječe kukuřičného. Firma tak ošetřila na Ostravsku asi 130 hektarů napadených lánů.
„Dynamika růstu populace zavíječe souvisí s oteplováním,“ uvedl ředitel rostlinné výroby firmy RenoFarmy Klimkovice Zbyněk Gazdík. Dříve společnost používala tuto biologickou ochranu hlavně na polích v oblasti Hané. „Po dobrých zkušenostech jsme s tím začali i na Ostravsku, kde dříve zavíječ nebyl takový problém,“ dodal Gazdík.
Autor: Petra Sasínová
Zdroj: iDNES.cz