„Letní vlny sucha a horka jsou fenoménem, který zásadním způsobem narušuje stabilitu celých ekosystémů a mění tvář přírody. Oslabují totiž samotnou schopnost krajiny zadržovat vodu do budoucna. Dostáváme se do spirály, ze které se příroda bez naší aktivní pomoci jen těžko dokáže sama vymanit,“ uvedl ředitel kanceláře ČSOP Petr Janeček.
Instalací pítka do zahrad nebo na parapet může podle ochranářů veřejnost poskytnout divoce žijícím zvířatům důležitý zdroj tekutin. Úprava trávníku do maximální výšky pěti až osmi centimetrů a ponechaní jeho části neposekané zase podle nich poskytne hmyzu prostor pro úkryt před vedrem. Budování zahradních jezírek s pozvolným břehem pak má pomoci obojživelníkům i hmyzu.
Naopak používání motyčky pro kypření půdy ochránci přírody ve vedrech nedoporučují vůbec, protože každé otočení hlíny odhalí spodní vlhkost, která se z půdy okamžitě odpaří. Doporučují záhony spíše mulčovat kůrou nebo trávou.
Efektivnějšímu hospodaření s vodou podle svazu pomohou jednotlivci zachycováním dešťové vody ze střech. K zalévání zahrad lze využít i neosolenou vodu z vaření nebo vodu z oplachu nádobí. Města a kraje pak mohou zpomalit odtok vody omezením betonování a nahrazováním nepropustného asfaltu zatravňovací dlažbou či štěrkovými trávníky. Vhodným opatřením je i budování vsakovacích průlehů, do kterých se svádí dešťová voda z okolních povrchů. Pro udržení a ochlazování vody v krajině je také zásadní ochrana a údržba vzrostlých stromů.
Sucho a vedra podle ochránců postihují všechny složky přírody. Kvůli malé vlhkosti a vysokým teplotám mizí z krajiny hmyz a další bezobratlí živočichové, což způsobuje, že ptákům chybí potrava pro mláďata. Vyschlé kaluže zase neposkytují materiál vlaštovkám a jiřičkám pro stavbu hnízd. Vedra také odpařují vodu z vodních ploch, kvůli čemuž mají ryby málo kyslíku a hynou. Ve stojatých vodách se navíc přemnožují bakterie a sinice. Ty produkují prudký jed botulotoxin, který u vodního ptactva vyvolává ochrnutí a smrtelnou otravu.
Národní síť záchranných stanic, kterou ČSOP koordinuje, ve vedrech na konci června přijala stovky ptačích mláďat, která kvůli přehřátí předčasně vyskákala z hnízd na chodníky, a dalších zvířat v nouzi. Stanice v tomto období podle ochránců čelily největšímu náporu v historii.
Rostliny v důsledku sucha a horka předčasně ukončují kvetení a usychají. Zrychlený životní cyklus zapříčiňuje, že nedokáží vytvořit dostatek energetických zásob ani kvalitních semen pro další generaci. V horku navíc omezují i tvorbu nektaru, čímž řada živočichů, například motýli nebo včely, přichází o důležitý zdroj potravy.
Zdroj: ČTK
