Vládní nařízení, které v současnosti prochází meziresortním připomínkovým řízením, navazuje na opatření Evropské unie, reagující na zásadní omezení provozu v Hormuzském průlivu. Tímto klíčovým dopravním uzlem prochází významná část světového obchodu se zemním plynem, ropou, amoniakem a surovinami pro výrobu minerálních hnojiv. Omezení tranzitu vede ke zvýšení cen energií, narušení dodavatelských řetězců a růstu cen hnojiv na evropském i českém trhu. Mimořádná podpora z rozpočtu EU ve výši 10,874 mil. eur (v přepočtu cca 263,7 mil. Kč) představuje částečnou kompenzaci vzniklých nákladů pro zemědělce.

Návrh nařízení vlády počítá ještě v roce 2026 s poskytnutím mimořádné podpory zemědělcům, kteří obhospodařují zemědělskou půdu o minimální výměře 1 ha jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, travní porost, trvalý travní porost, nebo trvalá kultura, při tomto obhospodařování používají motorovou naftu, a současně v roce 2026 si podali žádost o některou z podpor v rámci tzv. přímých plateb. Podpora je koncipována jako plošné opatření.

Zvolený způsob poskytnutí podpory prostřednictvím výměry zemědělské půdy umožňuje podle návrhu vládního nařízení rychlé, transparentní a administrativně realizovatelné rozdělení finančních prostředků mezi dotčené podniky. Přispívá ale skutečně k udržení životaschopnosti zemědělských podniků různé velikosti a zaměření? ASZ ČR vítá poskytnutí prostředků z evropské zemědělské rezervy jako kompenzaci škod způsobených válkou na Blízkém východě, ale upozorňuje na to, že nesprávný způsob rozdělení podpory může způsobit do budoucna další problémy. „Souhlasíme s rozdělením pomoci prostřednictvím platby na hektar půdy, ale požadujeme další kroky, které podporu dostanou tam, kde je skutečně potřeba. Rozdíly v postižení jsou značné a například životaschopnost obřích podniků s intenzivní živočišnou výrobou tolik ohrožena není. Hospodárné řešení představuje nasměrování prostředků zejména k menším a středním podnikům. Ty svojí činností podporují konkurenci v oboru a přispívají k jeho odolnosti jako celku. Potravinová bezpečnost a soběstačnost ČR stojí mimo jiné na fungující síti rodinných farem s regionální působností. Balík peněz na krizové řešení musí podle nás vždy zohledňovat principy zastropování, se kterými bude pracovat i nová evropská Společná zemědělská politika,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR