Sami však kritizují, že při plošném rozdělení dotace podle počtu obdělávaných hektarů poberou nejvíce peněz velké zemědělské firmy. Mezi nimi je i Agrofert ze svěřenského fondu premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše.

 

Způsob rozdělení peněz je součástí návrhu, který na vládu posílá ministerstvo zemědělství. Resort v něm zároveň upozorňuje, že navrhovaná podpora ve výši 10,874 milionu eur (asi 263,7 milionů korun) je jen zlomek z celkových škod, které zemědělcům způsobila krize spojená s omezením v Hormuzském průlivu . „Poskytnutí podpory má proto především částečně přispět ke stabilizaci hospodaření zemědělců a k zachování zemědělské produkce,“ uvádí ministerstvo ve zdůvodnění.

 

Žádat o kompenzaci by podle návrhu mohl zemědělec či firma, pokud hospodaří alespoň na jednom hektaru zemědělské půdy. Podpora se ale vztahuje pouze na konkrétní druhy kultur, jde o standardní ornou půdu, travní porost nebo takzvané trvalé kultury, jako jsou chmelnice, vinice či ovocné školky. Nezbytnou podmínkou také je, že žadatel při hospodaření používá motorovou naftu. Zároveň musí být za letošní rok příjemcem některé ze stávajících zemědělských dotací. Žádosti by podle návrhu bylo možné podávat na Státní zemědělský intervenční fond (SZFI) do konce října.

 

Jaká bude sazba na jeden hektar obdělávané půdy, ale zatím není jasné. SZFI by to měl zveřejnit do konce listopadu. „Sazby mohou být přesně stanoveny až poté, co fond obdrží všechny žádosti o mimořádnou podporu,“ uvádí resort s tím, že teprve potom bude možné rozdělit celkovou dostupnou částku mezi žadatele.

 

Zemědělci na jednu stranu připouští, že navrhovaný způsob rozdělení podpory prostřednictvím výměry zemědělské půdy je rychlý, transparentní a administrativně zvládnutelný.

Zároveň ale podle Asociace soukromého zemědělství (ASZ) může zemědělství uškodit, pokud nejvíce peněz skončí u největších firem, jako je třeba Agrofert . „Nepřispívá to rozvoji českého zemědělství, podporuje to trend, aby zemědělství bylo velkoplošné, koncentrované ve velkých firmách,“ uvedl předseda asociace Jaroslav Šebek s tím, že správné zemědělství stojí naopak na lokálním hospodaření.

 

Podle něj by byla lepší cesta nevyplácet podporu na hektar, ale na konkrétní lokalitu, na konkrétního farmáře a na jeho přínos. „Tam, kde farmář v lokalitě zůstává, nachází svou cestu hospodaření, dává tam lidem práci a přináší řešení pro půdu a vody,“ uvedl Šebek.

Menší rodinné zemědělské farmy navíc podle něj připravují přirozenou cestou nové generace hospodářů. „To je přínos lokálních farem, který ale není finančně vyjádřitelný a proto se s ním moc nekalkuluje, počítají se jen tuny a hektary,“ dodal Šebek.

 

Ministerstvo zdůvodňuje plošné rozdělení kompenzací tím, že zvýšené náklady související se zdražováním hnojiv a paliv vznikají všem podnikům bez ohledu na velikost. „Pokud by nebyly škody alespoň částečně kompenzovány, hrozilo by zdražování zemědělských komodit a potravin,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

 

Zatím není jasné, zda stát přistoupí k navýšení podpory také ze státní pokladny na zmíněný trojnásobek. Šebek je přesvědčený, že si velké firmy vyšší příspěvek na vládě dojednají.

Zemědělský svaz naproti tomu očekává, že vláda další peníze nedá. „U nás nemá zemědělství takovou prioritu jako v Polsku nebo v Německu,“ řekl mluvčí svazu Michal Procházka. Zároveň kritizuje i to, že Evropská komise jednotlivým státům vůbec možnost navýšení podpory dává. „Snižuje to naši konkurenceschopnost, pokud Němci nebo Poláci podporu navýší a u nás zůstane stejná,“ řekl.

 

Konečné slovo bude mít v tomto směru vláda. HN se proto obrátily s dotazem na ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO), zda je připravena v rozpočtu půl miliardy korun pro zemědělce najít. Ta ale nereagovala a stejně tak neodpověděl ani Babiš. Ten tak bude rozhodovat o tom, jestli stát razantně navýší podporu i pro podnik z jeho svěřenského fondu.

Způsob rozdělování kompenzací bude na každé zemi, výplata „na hektar“ však bude podle Šebka nejčastějším modelem.

 

V této souvislosti se v rámci EU vede debata o možném zastropování takzvaných přímých plateb na výši 100 tisíc eur (2,45 milionu korun) na jednu zemědělskou firmu bez ohledu na počet hektarů nebo zvířat. „Velké firmy mají více oblastí podnikání, mají rozsáhlou živočišnou výrobu, kterou mohou kompenzovat některé dopady, a snáz čelí problémům například s dražší naftou,“ řekl Vladimír Mikeš z ASZ.

 

Zastropování se však má týkat až v budoucnu zemědělských dotací obecně, nikoliv jednorázové kompenzace za Hormuz.