Milan Novotný letos sklízí ze svých luk přibližně jen třetinu sena proti dřívějšku. „To podle mě dobře ukazuje, jak vážná je letošní situace s produkcí objemných krmiv,“ říká. Pokud bude sucho pokračovat a pastviny znovu výrazně neobrostou, může se podle něj nedostatek krmiva naplno projevit už na podzim.

Podobnou zkušenost popisuje i Hana Šťastná, ředitelka Jihočeské agrární komory. Na jihu Čech podle ní některé první seče trávy přinesly až o dvě třetiny nižší výnos než loni.

Horší než samotné sucho

Problém přitom nezačal až s letošními vedry. Dlouhá zima a chladné jaro zpomalily první růst trávy. Pastviny se rozjížděly pomalu a už na začátku sezony byla produkce píce nižší, než chovatelé potřebovali. Poté přišly vysoké teploty a nedostatek srážek, který růst trávy ještě více utlumil.

„Letošní situace je podle mého názoru kombinací několika nepříznivých faktorů – dlouhé zimy, chladného jara, slabého počátečního růstu trav a následného sucha a vysokých teplot,“ popisuje Novotný. Chovatelům tak podle něj nezůstává jen méně letošního krmiva, ale rychleji se jim spotřebovávají také zásoby z minulého roku.

Místo 48 balíků sena jen jedenáct

Konkrétní rozměr problému ukazuje zkušenost jednoho z chovatelů na Šumavě. Z louky v nadmořské výšce kolem 1000 metrů nad mořem, která v minulosti poskytovala přibližně 48 balíků sena, letos sklidil pouze jedenáct. Na řadě míst v Pošumaví navíc vůbec neproběhla druhá seč luk a vojtěšek.

„Zásadním problémem letošního hospodářského roku se však stává nedostatek objemné píce pro hospodářská zvířata,“ upozorňuje Šťastná. V některých oblastech podle ní zemědělci odhadují propad výnosu kukuřice na siláž až o 40 procent. Pokud bude horké a suché počasí pokračovat, část kukuřice bude navíc nutné sklidit dříve. Rostliny už předčasně zasychají. Předčasná sklizeň ale znamená méně škrobu a energie a zároveň může zhoršit podmínky pro silážování.

Chovatelé proto hledají každé možné kilo krmiva. Vysévají krmné meziplodiny, snaží se získat další hmotu ke sklizni a v některých případech mohou v silážních žlabech skončit i porosty původně určené k jinému využití. „Nedostatek objemných krmiv je podle mě obrovský problém,“ říká Novotný. Kdo si vytvořil dostatečné zásoby, je nyní ve výhodě. Kdo je ale musí nakupovat, naráží na rostoucí ceny.

Podle Šťastné se balík sena nyní prodává přibližně od 1500 korun a v některých případech může stát i více než 2000 korun. Podle informací z terénu se navíc objevuje dovoz sena z Polska za více než 2000 korun za balík. „Cena sena a slámy prudce roste,“ upozorňuje. Náklady na krmení přitom podle ní tvoří až 70 procent celkových nákladů v dotčeném odvětví. Nedostatek píce tak není jen problémem toho, čím budou zvířata v zimě krmena. Pro chovatele se rychle mění v zásadní ekonomický problém.

Krávy míří na jatka

První signál o tom, že se tlak na chovy může začínat promítat i do porážek, už ukazují čísla. Počet poražených krav starších dvou let meziročně od května do července vzrostl o 4,4 procenta. Ještě výraznější byl vývoj v posledních dvou měsících. V červnu počet poražených krav meziročně vzrostl o 6,8 procenta, v červenci dokonce o 9,2 procenta.

Novotný ale upozorňuje, že z těchto čísel nelze automaticky vyvozovat, že za celý nárůst může letošní sucho. K tomu by byla potřeba podrobnější data a delší časová řada. Čísla podle něj přesto stojí za pozornost právě proto, že růst počtu porážek přichází v době, kdy se začíná naplno projevovat nedostatek pastvy a krmiva.

V některých oblastech už podle Šťastné zemědělci stavy skotu skutečně snižují. Možnosti rychlé redukce stád jsou ale omezené. „Řada chovatelů má březí dojnice, masné krávy či jalovice a porážka těchto zvířat není možná,“ upozorňuje. Chovatelé tak nemohou jednoduše ze dne na den prodat všechna zvířata, která by chtěli kvůli nedostatku krmiva vyřadit.

Cena masa může paradoxně klesnout

Situaci komplikuje vývoj výkupních cen. Novotný uvádí, že cena bio krávy podle jeho údajů během jediného měsíce klesla přibližně ze 156 na 127 korun za kilogram. To představuje pokles téměř o 19 procent. Důvodem podle něj není pouze domácí situace. Na evropském trhu se podle něj hromadí více masa a současně se zhoršují možnosti jeho odbytu mimo Evropskou unii.

„Na jedné straně mají chovatelé méně krmiva a potřebují stáda redukovat, na druhé straně ale narážejí na horší odbyt a klesající ceny,“ říká Novotný. „Podle jeho informací navíc Rakousko, které v minulosti odebíralo česká jatečná zvířata, nyní více upřednostňuje vlastní chovatele a vlastní produkci. Pro české zemědělce to znamená další omezení odbytu.

Pokud se tedy na trhu objeví více zvířat, která chovatelé potřebují kvůli nedostatku krmiva prodat, ale zároveň se zhorší možnosti jejich odbytu, vzniká tlak na cenu. Chovatel se pak dostává do paradoxní situace: krávy potřebuje prodat právě ve chvíli, kdy za ně dostane méně peněz.

Krátkodobě může větší množství zvířat na trhu cenu hovězího stlačit. Dlouhodobě ale může být efekt opačný. Každá kráva, která nyní odejde ze základního stáda, totiž znamená potenciálně méně telat v dalších letech. Pokud se stáda zmenší výrazněji, nebude možné je jednoduše obnovit během jediné sezony.

„Obnova základního stáda a návrat k původním počtům zvířat je otázkou několika let,“ upozorňuje Novotný. „Dnes můžeme mít přebytek zvířat na trhu a nízké ceny, ale za dva nebo tři roky můžeme řešit opačný problém.“ Podle Šťastné navíc nejde jen o počet krav. Redukce stád znamená také ztrátu dlouhodobé chovatelské a plemenářské práce. „Obnova kvalitních chovů trvá roky,“ upozorňuje. Pokud se tedy stáda letos výrazně zmenší, může se to podle Novotného později projevit menší produkcí hovězího a následně také růstem jeho ceny.

Stejný problém už řeší Evropa

Česká situace není izolovaná. V Rakousku letos přetrvává výrazný deficit srážek. Za první polovinu roku tam spadlo v průměru o 27 procent méně srážek než obvykle a v některých oblastech jde o nejvýraznější sucho za více než sto let.

V Horním Rakousku se na některých loukách výnos krmiva propadl až o polovinu a zemědělská komora varovala, že pokud bude sucho pokračovat, někteří chovatelé budou muset stáda zmenšit. Ve Štýrsku pak zemědělci mluví o tom, že tráva na loukách a pastvinách téměř nedorůstá. Některým nezbývá než začít spotřebovávat zimní zásoby nebo zvažovat nouzový prodej zvířat. Společným problémem je především méně pastvy, rychlejší spotřeba zásob a růst nákladů na krmivo.

Právě proto Novotný volá po rychlé reakci státu. Podle něj není nutné čekat, až budou zásoby krmiva vyčerpané. Jednou z možností by podle něj bylo dřívější vyplacení záloh na dotace. Chovatelé by peníze dostali v době, kdy ještě mohou krmivo nakoupit. „Ty peníze chovatelům stejně patří, jen by je dostali v době, kdy je skutečně potřebují,“ říká.

Další možností je podle něj dočasně upravit požadavky na zatížení pastvin nebo umožnit flexibilnější využití některých travních porostů. Stát by podle něj mohl například umožnit jejich dřívější zorání a využití pro pěstování krmiva. „Nejde tedy jen o finanční pomoc. Velmi důležitá je také rychlá úprava některých pravidel a umožnění chovatelům reagovat na mimořádnou situaci,“ říká Novotný.

Podle něj současná podpora v mimořádné situaci nestačí. Největší problém vidí v načasování. „Pokud se bude čekat až na dobu, kdy chovatelům dojdou zásoby krmiva, může už být na záchranu některých chovů pozdě,“ varuje.

A právě v tom vidí největší riziko letošního roku. Nejde podle něj jen o cenu sena nebo o to, zda letos naroste dost trávy. Jde o to, zda chovatelé budou schopni udržet stáda, která budovali roky. „Pokud se bude čekat až na podzim, začnou ve větším prodávat krávy a budou nuceni redukovat stáda, bude už pozdě. Pak už můžeme jen počítat, kolik krav a chovů jsme ztratili. Dnes ještě máme možnost tomu zabránit. Tak proč se nic neděje?“

Autor: Terezie Benoni
Zdroj: Aktuálně.cz