Že je v České republice abnormální sucho, je fakt jen obtížně zpochybnitelný. Mnohé vodní toky jsou na minimech, které pamětníci nepamatují, mnohé louky, kde by měly být sekány otavy, jsou vyprahlé natolik, že připomínají strniště, ze stromů opadává listí o měsíc dříve než obvykle. Převedeno do řeči čísel a map – dle dat Českého hydrometeorologického ústavu panuje hydrologické sucho v povrchových vodách na území celé republiky, v podzemních vodách zhruba v polovině republiky (www.chmi.cz/predpoved-pocasi/rizika/hydrologicke-sucho). Velká část republiky vykazuje půdní sucho (www.chmi.cz/predpoved-pocasi/rizika/pudni-sucho) a velmi nízká nasycenost půdy je na území celé republiky s výjimkou nejvyšších horských poloh (www.chmi.cz/voda/ukazatel-nasyceni-pudy). Podzemní voda je pod normálem na naprosté většině měřicích stanic (www.chmi.cz/voda/podzemni-vody). A tak dále, podobnou situaci vidíme fakticky na všech sledovaných ukazatelích. Je zřejmé, že sucha zde byla i v minulosti. Jak však vyplývá například z grafu zveřejněného na portálu InterSucho, v posledních letech je kumulace suchých period mnohem vyšší než v minulosti, a některé dosahují rekordních hodnot (www.intersucho.cz/cs/vyvoj-sucha-v-cesku-za-obdobi-od-ledna-1804-do-brezna-2026). Je tedy zjevné, že máme problém, který je nutné řešit.

Situace, která trvá již řadu týdnů, si všimla i vláda. Premiér Andrej Babiš spolu s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem minulý týden slíbili posílit boj proti suchu v České republice a finanční prostředky na něj navýšit o 4 miliardy korun. Bohužel, stejně jako mnohé vlády dřívější, jako hlavní opatření proti suchu prezentují výstavbu dalších přehrad. Přitom právě současné sucho ukazuje problémy přehradních nádrží – odpar z velké vodní plochy je mnohem větší než přítok z vysýchajících řek, takže hladina přehrad klesá. Voda v přehradních nádržích je v důsledku vysokých teplot velmi špatné kvality. Pozitivní ovlivnění okolní krajiny je v případě přehradních nádrží minimální až nulové, o čemž se lze přesvědčit na vlastní oči na úplně vyschlých, horkem spálených březích mnoha přehrad.

Jak tedy řešit sucho?

Primární je zamezit zbytečnému odtoku vody v krajině. Ovšem ne stavbou několika obřích betonových hrází, ale zrušením zbytečných odvodnění. Krajina je protkána hustou sítí odvodňovacích kanálů a struh a napřímených potočních a říčních koryt. V důsledku toho voda rychle a mnohdy beze zbytku odtéká pryč. Je potřeba, aby stát udělal důkladnou revizi celé této odvodňovací soustavy a tam, kde není zcela nezbytná, ji zrušil. O tom, jak může být takovéto zrušení odvodnění i na relativně malé ploše pro akumulaci vody významné, zveřejnil nedávno Český svaz ochránců přírody na základě několikaletého hydrologického měření na Sedmihorských mokřadech (www.csop.cz/v-sedmihorskych-mokradech-diky-zruseni-odvodneni-pribyla-voda-o-objemu-5-olympijskych-bazenu-ukazala-studie).

Dalším důležitým opatřením je umožnění vsakování vody. Pro kondici krajiny i vodní zdroje není zdaleka tak podstatná voda, kterou „vidíme“ (vodní nádrže), ale voda, kterou „nevidíme“ (tedy voda obsažená v půdě). Tomu dnes na mnoha místech brání nejen odvodnění, ale i celkový stav krajiny, kvalita povrchů či horních vrstev půdy. Nejde jen o mnohdy zcela zbytečně zpevněné (nepropustné) plochy parkovišť, manipulačních ploch, veřejných prostranství či polních a lesních cest, o dešťovou vodu sváděnou do kanalizace, ale též o půdu utuženou nevhodným hospodařením na velkých lánech do téměř nepropustné vrstvy a o krajinu zarovnanou natolik, že se při dešti voda po ní pouze přežene, nezastaví se, nevsakuje, takže místo kýženého doplnění podzemních vod způsobí jen škody – povodně, erozi a podobně. Komplexní řešení tohoto problému je obtížnější a spočívá v celkovém designu krajiny, každopádně drobnými opatřeními může přispět i každý vlastník pozemku či každá obec.

Minulá vláda udělala krok správným směrem schválením Politiky krajiny, která poprvé vnímá naši krajinu jako celek ve své mnohovrstevnatosti a multifunkčnosti, jako něco, o co je třeba pečovat a kde je třeba plánovat a realizovat opatření v celé složitosti vzájemných vztahů. Počítá současná vláda s naplňováním Politiky krajiny? O tom jsme zatím z úst jejich představitelů nezaznamenali jediné slovo.

Právě toto jsou dva nejdůležitější směry, kam by měly být investovány finanční prostředky na řešení sucha. Nikoli do dalšího budování nefunkčních a ve svém důsledku mnohdy spíše škodlivých přehradních nádrží. Vyzýváme proto vládu, aby slíbené 4 miliardy nasměrovala na opatření do krajiny jako je rušení odvodnění, tvorba mokřadů, výsadby alejí a remízů apod. A pokud by nějaká nová přehrada měla vzniknout, tak pouze za účelem získávání pitné vody.

Asociace soukromého zemědělství ČR

„Pokud budeme brát letošní sucho opět jen jako epizodu, ze které možná ještě někdo vytříská nějakou další dotaci, nikam se neposuneme. Potřebujeme tu filozofickou změnu přístupu k zemědělství jako zejména udržitelnou péči o prostor a využívání přírodních podmínek tak, abychom měli odolný venkov a krajinu, která pak může unést i svou důležitou produkční roli. Peníze do přehrad to ale vyřešit nemohou. Nutné je začít u půdy na celém území. To s pár oligarchy v agrobyznysu zařídit nelze, k tomu jsou například potřeba desítky tisíc motivovaných sedláků, kteří to ve svém zájmu udělají velmi levně pro stát. Ta reportáž s panem premiérem na přehradě je symbol, jak tahle vláda nic nepochopila,” říká předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. 

Český svaz ochránců přírody

„Doufám, že vláda odolá líbivému gestu v podobě příslibu několika betonových hrází a zvolí mnohem účinnější a trvalejší řešení v podobě stovek menších opatření k zadržení vody v krajině,“ říká Libor Ambrozek, předseda Českého svazu ochránců přírody.

Pro Silva Bohemica

„Klíčem ke zmírnění dopadů sucha je zdravá krajina a půda. Ta funguje jako obří houba a právě během dlouhých suchých period se ukazuje její největší síla – dokáže udržet vlhkost i v době extrémního deficitu srážek a navíc krajinu v horkých dnech přirozeně ochlazuje. Je to levnější, rychlejší, účinnější a k přírodě šetrnější řešení než stavby,“ uvádí Jan Kozel, místopředseda Pro Silva Bohemica.

Kontakty

• Ing. Jaroslav Šebek, Asociace soukromého zemědělství ČR, jaroslav.sebek@asz.cz, 777 032 332
• Libor Ambrozek, Český svaz ochránců přírody, libor.ambrozek@seznam.cz, 724 160 705
• Jan Kozel, Ph.D., Pro Silva Bohemica, 731 530 359