Víceletý finanční rámec EU počítá pro zemědělství se zachováním samostatné finanční obálky ve výši přibližně 294 mld. eur. Česká republika bude moci postupně čerpat částku přesahující 6 mld. eur, což znamená výrazný pokles oproti současnému programovému období. Kritéria a podmínky rozdělení dotační podpory budou mít vzhledem k nižší alokované částce zásadní vliv na to, které podniky budou mít z nastavení nové SZP největší prospěch a které si zachovají konkurenceschopnost. Připomínky ASZ ČR k materiálu, který byl představen na prvním jednání Platformy pro přípravu Společné zemědělské politiky 2028+, se týkají především klíčových strategických témat, jako je zastropování části plateb, definice aktivního zemědělce nebo návrhu na navýšení alokace pro mladé zemědělce.
ASZ ČR dlouhodobě podporuje zastropování Základní podpory příjmu pro udržitelnost (Intervence 01.21), a to povinně na jednotné úrovni 100 tisíc eur na podnik napříč všemi členskými státy, s důsledným sledováním propojenosti podniků. Asociace považuje za důležité také nastavení degresivních stupňů této podpory a odmítá variantu zahrnutí odpočtu mzdových nákladů. „Povinné zastropování ve výši 100 tisíc eur na podnik ve všech členských státech představuje základní podmínku efektivity zemědělské politiky podpor a je klíčové pro zachování konkurenceschopnosti tuzemských podniků střední a menší velikosti. Zemědělské dotace při takovém nastavení nebudou přispívat k negativním trendům, kterými zejména Česká republika trpí. V době, kdy se plánuje poměrně zásadní omezení zemědělského rozpočtu na úrovni EU, se jeví jako logické, aby byly přímé podpory vázané pouze na zemědělskou plochu omezeny největším podnikům, které díky dotacím mají motivaci dále skupovat střední zemědělské subjekty. Zemědělství se postupně dále koncentruje, což s sebou nese další vylidňování venkova, ohrožení potravinové bezpečnosti a mnoho dalších rizik. Podpora určená na udržitelnost podniků musí být cílena v souladu s jejím smyslem, tedy zejména menším a středním subjektům,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Definice zemědělce a aktivního zemědělce v rámci nové SZP je klíčová pro vymezení okruhu příjemců podpory. ASZ ČR požaduje, aby menší subjekty, tedy fyzické osoby a mikropodniky ve smyslu jasně definované kategorie podniků byly v případě, že provozují zemědělství, automaticky považovány za aktivního zemědělce a měly nárok na podporu v rámci SZP tak, jak vyplývá i z předběžného evropského návrhu definice.
ASZ ČR plně podporuje návrh na navýšení alokace pro mladé zemědělce tak, aby k nim bylo směřováno plánovaných 8 % celého finančního balíku SZP a byla navýšena míra podpory u investičních opatření. Podporu mladých považuje ASZ ČR aktuálně za nedostatečnou. Důkazem je každoroční převis žádostí v rámci Programu rozvoje venkova, kdy kvůli nedostatečné alokaci není podpořen velký počet mladých lidí, kteří mají zájem vstoupit do sektoru. Nedostatek mladých lidí v zemědělství přitom považuje za jeden z největších problémů sektoru většina institucí v sektoru, včetně Ministerstva zemědělství. ASZ ČR zároveň žádá, aby nastavení pravidel pro podporu mladých jasně vymezilo, že se nebude týkat zaměstnaneckého poměru, ale že se bude jednat o samostatné podnikatele, kteří jsou primárním cílem tohoto opatření.
Během prvního jednání Platformy pro přípravu Společné zemědělské politiky 2028+ vyslovili zástupci ASZ ČR také nesouhlas s návrhem Ministerstva zemědělství na omezení podpor na ošetřování trvalých travních porostů (Intervence 28.70) pouze na nadstavbové tituly. Základní management extenzívních travních porostů je aktuálně využíván na přibližně 870 tis. ha se sazbou podpory cca 2205 Kč/ha. Podle ASZ ČR je zcela nemyslitelné, aby byla základní podpora ukončena, protože by to znamenalo obrovský zásah do hospodaření zemědělských podniků. Zemědělci byli navíc k zatravňování v méně příznivých oblastech státem motivováni, přizpůsobili tomu často fungování celého podniku včetně jeho zaměření a nelze proto nyní takto zásadně omezit dotace na základní management.
ASZ ČR souhlasí s navrhovanou výší podpory příjmů vázaných na produkci citlivých komodit, aktuální návrh na finanční alokaci ve výši 12 + 3 % považuje za naprosto odpovídající.
Stanoviska bude ASZ ČR doplňovat o další témata v návaznosti na další vývoj přípravy SZP v ČR a EU. Současně Asociace požádala ministra zemědělství Martina Šebestyána o zevrubné analýzy k jednotlivým finančním nástrojům zamýšleným k jejich realizaci v ČR, aby čeští sedláci měli možnost posoudit dopady na jejich hospodaření. „Společná zemědělská politika EU nabízí obrovský potenciál k tomu, aby se v českém zemědělství podařilo konečně zahájit potřebné strukturální změny a tím se mohly začít řešit také některé příčiny řady problémů našeho zemědělství a venkova,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR