„Nezajímá mě to a ani to neřeším. Agrofert nevlastním, nikdy už vlastnit nebudu a nemám z něj ani žádný prospěch. Nevím, co bych měl udělat víc. U Evropské komise stačí, pokud komisař střet zájmů nahlásí, a tím je to vyřešené. U mne by ale zřejmě ani nestačilo, kdybych se zastřelil.“
Tak reagoval Babiš na informaci, že podle špiček Evropské komise převodem akcií Agrofertu do RSVP Trustu nevyřešil svůj možný střet zájmů. Tedy alespoň ve vztahu k článku 61 evropského finančního nařízení, který problematiku střetu zájmů upravuje.
Přesto je to právě on, komu v dopise vysoce postavený úředník z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku Evropské komise Hugo Sobral navrhuje dvě řešení jeho potenciálního střetu.
„A. Babiš se od okamžiku, kdy se stal předsedou vlády České republiky, nachází v situaci, ve které může dojít ke střetu zájmů uvedenému v článku 61 finančního nařízení. Podle čl. 61 odst. 1 druhé věty je A. Babiš povinen přijmout vhodná opatření pro vyřešení takové situace. To platí jak pro společnosti skupiny Agrofert, tak pro společnosti spojené s A. Babišem, které nejsou součástí této skupiny,“ píše Sobral v dopise, který má iROZHLAS.cz k dispozici.
Chodit za dveře nestačí
Jako první řešení, které se nabízí, Sobral zmiňuje „zdržení se účasti na rozhodování, které se týká jeho zájmů“. Hned ve druhé větě ale upozorňuje, že tzv. chození za dveře by u Babiše nefungovalo.
„V tomto případě by však opatření, která by omezovala aktivní účast A. Babiše na některých rozhodnutích, zatímco by zůstával předsedou vlády se stejným rozsahem pravomocí, sama o sobě k vyřešení této otázky nepostačovala,“ píše se v dokumentu.
Jiná situace by podle Sobrala byla, pokud by Babiš byl například pouze ministrem kultury nikoli předsedou vlády: „Lze si například obtížně představit, že by A. Babiš mohl předsedat zasedáním vlády a zároveň se zdržet účasti na jakémkoli rozhodování, které by mohlo mít dopad na společnost Agrofert a skupinu Agrofert. I kdyby bylo možné tuto neúčast případně zařídit, postavení A. Babiše jako osoby stojící v čele vlády mu poskytuje široké možnosti vykonávat vliv mimo formální jednání a rozhodovací procesy.“
Oslepit fond
Jako účinné řešení naopak Sobral navrhuje úplné ukončení Babišovy „majetkové účasti“ v podnicích, které čerpají peníze z rozpočtu Unie. „V této souvislosti by vytvoření slepého fondu mohlo být považováno za dostatečné opatření, pokud by zajistilo, aby dotčená osoba neměla možnost zjistit, zda ona sama nebo její rodina bude mít finanční nebo jiný prospěch z rozhodnutí, které učiní nebo které může ovlivnit,“ stojí v dokumentu.
Právě prospěch Babišovy rodiny je podle dopisu důvod, proč RSVP Trust před právníky Evropské komise neobstál. Ze statutu fondu totiž vyplývá, že po dobu Babišovy vlády bude fond skutečně řízen nezávisle. Jakmile ale z politiky odejde, automaticky přejde do režimu rodinné správy a obmyšlenými se v tu chvíli stávají jeho děti.
Stěžejní článek 61 finančního nařízení přitom jasně hovoří o tom, že ke střetu může dojít, pokud je ohrožen nezávislý výkon politika právě i z rodinných důvodů. „Jako otec nebo dědeček budoucích obmyšlených má totiž zájem na hospodářském úspěchu společnosti Agrofert a skupiny Agrofert,“ píše se v dopise.
Statut svěřenského fondu proto podle Sobrala nezajišťuje, aby dotčená osoba neměla možnost zjistit, zda ona sama nebo její rodina bude mít prospěch z rozhodnutí, která učiní nebo která může ovlivnit.
Nebrat dotace
Jako další možnost pak Sobral zmiňuje, že by Agrofert mohl „upustit“ od podávání žádostí o finanční prostředky z Unie, nebo že by je mohl přestat dostávat: „V závislosti na okolnostech může být nezbytné pozastavit plnění kterékoliv již uzavřené grantové dohody nebo zajistit vrácení finančních prostředků, které již byly vyplaceny společnostem spojeným s A. Babišem, pokud byl příslušný projekt vybrán po návratu A. Babiše do úřadu.“
Vedení Agrofertu dlouhodobě opakuje, že podniká v souladu se zákony, a to včetně toho o střetu zájmů. „Nadále jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem a dotačními pravidly a tak budeme postupovat i nadále,“ řekl Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz minulé pondělí mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Evropská komise už v únoru, kdy opět otázku možného Babišova střetu zájmů otevřela, požádala české úřady, aby dotace pro Agrofert pozastavily a aby ji také nežádaly o proplacení projektů pro firmy z koncernu. Tato stopka se týká investičních nezemědělských dotací, které v Česku vyplácí třeba ministerstvo průmyslu.
77milionová (ne)stopka
Minulé pondělí unijní generální ředitelství pro zemědělství pozastavilo část plateb pro Agrofert zhruba za 77 milionů také Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF). Konkrétně šlo o dotace vykázané fondem za druhé čtvrtletí tohoto roku.
Vedení fondu ale plošně platby pro Agrofert nepozastavilo. Mluvčí nejdříve uvedla, že na to nemá oprávnění, protože sdělení komise není žádným konečným rozhodnutím, a že jej nyní analyzuje.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) poté během interpelací ve sněmovně řekl, že rozhodnutí Komise je prozatímní. „Tento krok (pozastavení – pozn. red.) by bylo možné v rámci procesní bezpečnosti zvažovat až poté, co by bylo vydáno rozhodnutí o pozastavení plateb, respektive rozhodnutí o vyloučení z financování,“ uvedl.
Stopka se netýká také nárokových zemědělských dotací, tedy přímých plateb, které berou všichni zemědělci na obdělávanou plochu a chovaná zvířata. Komise dlouhodobě zastává názor, že riziko střetu je u nich nižší.
Autor: Tereza Čemusová
Zdroj: iRozhlas.cz
