Kdo nakupuje potraviny a zároveň sleduje zpravodajství, musí být docela zmaten. Kilo vepřové krkovice bez kosti z Dánska se v nejmenovaném českém řetězci dalo o víkendu koupit za necelých 80 korun a sedlák nabízel brambory na uskladnění za 13 korun kilo. Máslo nebo mléko se dají v akci pořídit za ceny, o kterých se spotřebiteli před dvěma roky ani nesnilo.
V období nebývalého sucha v naší části světa, uzavřeného Hormuzského průlivu a ničení ukrajinských a ruských exportních terminálů, odkud na světové trhy proudí třetina pšenice, zůstávaly ceny potravin v uplynulých měsících nízké a držely celkovou inflaci při zemi. Otázkou je: jak dlouho ještě?
Faktorů, jež v tomto směru dosud pomáhaly, bylo víc. Letošní celosvětová sklizeň obilovin byla navzdory suchu v řadě produkčních oblastí druhá nejlepší v dějinách lidstva – po té loňské, kdy se poprvé sklidily víc než tři miliardy tun obilí. Ukrajina a Rusko si sice vzájemnými útoky snižují schopnost exportovat svou výbornou úrodu, exportní terminály v jiných částech světa se však nezastaví: Brazílie profituje na sóji a kukuřici a Austrálie saturuje asijské trhy, které dříve ve velkém dovážely pšenici z Ukrajiny.
Po období stability však souhrnný Index cen potravin FAO, sestavovaný Organizací OSN pro výživu a zemědělství – a známý také pod zkratkou FFPI –, koncem léta prudce stoupl a v srpnu 2026 dosáhl nejvyšší hodnoty od listopadu 2022. Důvodem je chaos v logistice a postupné propisování drahých hnojiv a nafty do cen komodit. Díky vysoké celosvětové sklizni je fyzická bilance dobrá, ale geopolitická rizika v Černomoří a klimatický fenomén El Niño o sobě dávají znát a výrazně omezují plynulost mezinárodního obchodu.
Autor: Miroslav Zámečník
Zdroj: E15.cz
