Náklady českým zemědělcům rostou, naopak výkupní ceny některých komodit, jako třeba mléka a obilí, jsou v současnosti velmi nízké. Byrokracie rok po volbách vůbec nijak neubylo. Litr motorové nafty stojí téměř 50 korun. Kde jsou zemědělci, kteří protestovali v ulicích v době, kdy stála nafta o deset korun méně? Není žádným tajemstvím, že například Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR, tedy organizace zastupující prakticky převážně velké a největší zemědělské podniky a organizující zemědělské protesty, podpořily nominaci současného ministra zemědělství Martina Šebestyána. V rámci takzvané Společné iniciativy pro konkurenceschopné zemědělství jim překvapivě sekundovaly i takové organizace, jako je PRO-BIO Svaz ekologického zemědělství nebo Společnost mladých agrárníků ČR či někteří zástupci Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů. Zástupci všech zmíněných organizací dnes tvoří s ministrem zemědělství jakýsi sehraný pracovní tým. Nejspíš proto tedy asi nechtějí iniciovat žádné pouliční protesty proti vládní politice, ačkoli oprávněné zájmy českých zemědělců by si tentokrát, více než kdy jindy, nějaké jasné projevy nespokojenosti zasloužily.
ASZ ČR jako jedna z mála významných zemědělských nevládních organizací stojí stranou dění na Ministerstvu zemědělství. Asociace sedláků pozvánku do poradenského sboru pana ministra nedostala, ale ministerstvu opakovaně navrhuje konkrétní kroky, které mají přispět k řešení současných problémů. Soubor opatření ke snížení dopadů kritického sucha jsme například panu ministrovi zaslali už před začátkem léta a v souvislosti s válkou na Blízkém východě jsme požadovali mimo jiné spravedlivé rozdělení kompenzací pro zemědělce. ASZ ČR věcně kritizuje také aktuální vládní záměr na zavedení předkupního práva na zemědělskou půdu pro její současné nájemce nebo zavedení informační povinnosti při prodeji pro vlastníky. Sedláci neprotestují v ulicích, ale veřejně upozorňují na to, že vláda nejen tímto záměrem jedná nejen v neprospěch soukromých zemědělců, ale také v neprospěch všech drobných vlastníků zemědělské půdy. Na potenciální střet zájmů premiéra Andreje Babiše, který nyní aktuálně potvrdila i Evropská komise, upozorňuje ASZ ČR dlouhodobě.
Co strategického či systémového tedy zástupci zemědělských nevládních organizací radí ministrovi v době, kdy se hospodařící zemědělci potýkají s vysokými cenami motorové nafty, hnojiv nebo s nedostatkem krmiva pro hospodářská zvířata? Mezitím firmy z holdingu Agrofert dále odčerpávají veřejné prostředky, které by mohly být použity mnohem účelněji a jinde. Ministr zemědělství i premiér za Českou republiku na evropské úrovni v rozporu s názorem většiny členských států EU odmítají jednotné a ve všech státech EU stejné povinné zastropování části zemědělských dotací určených na podporu životaschopnosti farem, ale žádná čísla nebo analýzy dopadů, které by odůvodnily tento postoj a po kterých dříve samy volaly některé z jmenovaných zemědělských organizací, se z Těšnova na veřejnost nedostaly. ASZ ČR v tomto případě tedy žádá zveřejnění analýzy, jak ovlivní životaschopnost domácích podniků nastavení dotace pro jednotlivé skupiny zemědělců, a zejména pro nejpočetnější skupinu zemědělců, tedy pro mikro, malé a střední podniky v závislosti na velikosti obhospodařované plochy, pokud zastropování dotací nebude důsledně a stejně ve všech státech zavedeno. Je přitom evidentní, že většina evropských zemí nechce, aby peníze jejich občanů putovaly k obřím zemědělským podnikům s vazbami na oligarchy.
Zástupcům organizací, se kterými se radí ministr zemědělství, zřejmě tohle nevadí, nejspíš jsou spokojení, že obrovský podíl zemědělské dotační podpory směřuje k několika největším zemědělským podnikům. Nevadí jim zřejmě ani opakovaně potvrzený potenciální premiérův střet zájmů a jeho jednoznačně negativní dopady na české zemědělce. Místo toho, aby halasně protestovali v ulicích třeba kvůli drahé naftě a obecně špatným ekonomickým podmínkám, tak jako bylo jejich zvykem u všech minulých vlád, notují si se současným ministrem především ohledně tzv. „produkčního“ zemědělství, které stejně nepůjde nikdy spravedlivě definovat a je tak úsilím zcela nepřínosným. Mimoděk se tím i pro veřejnost jasně potvrzuje, že sedláci z ASZ ČR se nyní opravdu nemohou spojovat s těmito zemědělskými organizacemi, protože by se také museli tvářit, že se nic neděje. ASZ ČR nevysílá traktory do ulic, nehodlá ale v této situaci mlčet a prakticky krýt kroky současné vlády, která nejenže nic výrazného ve prospěch klasických sedláků nebo běžných zemědělských podniků nedělá, ale navíc české zemědělství a venkov přímo poškozuje.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR
