SZIF zveřejňuje výsledky analýzy pozastavených plateb a další postup vůči Evropské komisi

SZIF.cz
Sdílejte článek
SZIF zveřejňuje výsledky analýzy pozastavených plateb a další postup vůči Evropské komisi

Dne 6. 9. 2026 obdržel SZIF e-mail od DG AGRI obsahující dokument (podepsaný Elisabeth Werner, generální ředitelkou DG AGRI) informující o přerušení lhůty pro platbu u částky 77 mil. Kč vykázané v souvislosti s holdingem AGROFERT – ve výkazu výdajů za 2. čtvrtletí 2026 pro
plán 2023CZ06AFSP001 podle čl. 32 odst. 10 nařízení (EU) 2021/2116 (dále jen „Sdělení“).

Sdělení má povahu pracovní komunikace mezi DG AGRI a členským státem, resp. platební agenturou. Nejedná se o žalovatelný akt. Optikou judikatury Soudního dvora je to prozatímní krok, než Evropská komise přijme skutečné rozhodnutí. Přičemž platí, že platnost uvedeného dokumentu je omezena pouze na 6 měsíců.

SZIF situaci bezprostředně analyzoval a připravuje podrobné podklady pro další komunikaci s Evropskou komisí.

Výsledky interní analýzy

Interní prověření všech dotčených plateb identifikovalo pouze dva investiční projekty, které Fond navíc považuje za sporné z hlediska posouzení/nevyplacení nároku na podporu. Souhrnná výše těchto dvou projektů činí 3,65 mil. Kč. Důležité je, že oba projekty jsou přibližně dva roky staré a Dohody o poskytnutí dotace byly uzavřeny před 9. prosincem 2025. Nespadají tedy do období, které bývá spojováno s potenciálně posuzovaným střetem zájmů. Po podpisu Dohody již není prostor pro materializaci střetu zájmů.

Zbývající část pozastavených prostředků tvoří neprojektové podpory (nárokové dotace v rámci II. pilíře). Podle názoru SZIF tyto platby splňují podmínky pro následné proplacení ze strany Evropské komise, obdobně jako přímé platby, které byly vždy plně ze strany Evropské komise refundovány.

Další postup vůči Evropské komisi

SZIF bude Evropské komisi předkládat veškeré relevantní podklady a vysvětlení. Cílem je doložit, že všechny přerušené prostředky se týkají podpor, u nichž jsou podmínky pro financování ze strany Evropské unie splněny.

Fond je přesvědčen, že jeho argumentace je věcně podložená a opírá se o důkladnou analýzu jednotlivých případů. Následně bude vyčkávat na vyhodnocení předložených podkladů a na konečné stanovisko Evropské komise.

Vzhledem ke skutečnosti, že Sdělení má povahu prozatímního kroku, nelze na jeho základě přistoupit k pozastavení plateb z fondu EAFRD/EZFRV. Tento krok by bylo možné v rámci procesní bezpečnosti.

Žádné ohrožení současné administrace

V současné době nejsou administrovány žádné další projekty, které nebyly podepsané před nástupem premiéra do funkce.

Jaký je rozdíl mezi přímými platbami a projektovými podporami?

V debatě o přerušených prostředcích je důležité rozlišovat jednotlivé typy zemědělských podpor.
Z fondu EZZF jsou financovány takzvané přímé platby. Patří mezi ně například základní podpora BISS, redistributivní platba, podpora mladých zemědělců, podpora malých zemědělců, podpory citlivých komodit nebo základní celofaremní ekoplatba. Pokud žadatel splní všechny podmínky stanovené legislativou, vzniká mu nárok na jejich vyplacení.

Z fondu EZFRV jsou financovány jednak neprojektové podpory, například opatření ANC,
agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO), ekologické zemědělství, welfare zvířat nebo agrolesnické systémy, a dále projektové investiční podpory. Také v případě neprojektových podpor vzniká nárok na poskytnutí podpory po splnění všech zákonem stanovených podmínek.
Na přímé platby i neprojektové podpory může žádat každý zemědělec, který požadované podmínky splní, a to společně v rámci tzv. Jednotné žádosti.

V této souvislosti lze také odkázat na tiskovou konferenci zástupců Evropské komise ze dne 8. 9. 2026 týkající se problematiky střetu zájmů, kde zástupci uvedli, že riziko střetu zájmů je minimální u přímých plateb, a to proto, že jsou ze své podstaty poskytovány na základě splnění předem stanovených kritérií způsobilosti. Jde například o automatický proces a jasné přiřazení nároku, přičemž mezi žadateli neprobíhá soutěž ani výběrové řízení. V tomto smyslu je tedy riziko, že by rozhodnutí o vyplacení těchto prostředků mohlo být ovlivněno střetem zájmů, minimální. Proto jsou projekty rozvoje venkova, které vycházejí ze specifických kritérií a konkrétních záměrů, více ohroženy rizikem střetu zájmů, zatímco u přímých plateb je
toto riziko nižší.

SZIF proto zdůrazňuje, že většina prostředků dotčených dopisem Evropské komise vůbec nesouvisí s investičními projekty, ale s plošnými a neprojektovými podporami poskytovanými zemědělcům po splnění všech stanovených podmínek, a u vykázaných projektů byla dotace poskytnuta před 9. prosincem 2025

Mgr. Eva Čespiva, tisková mluvčí
Zdroj: tisková zpráva SZIF

Přečteno: 45x