„Žádost vypracovat právní analýzu k případům neoprávněného čerpání dotací u vybraných podniků. Cílem analýzy je doložit, že čerpání proběhlo v souladu s tehdy nastavenými pravidly a chybou na straně ministerstva, nikoliv vinou podniků.“

Takový pokyn stojí pod bodem 42 zápisu z porady vedení ministerstva zemědělství, kterou vedl přímo ministr Šebestyán.

Je z června letošního roku a zápis má iROZHLAS.cz k dispozici. Žádost je směřována k předsedovi Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Josefu Kučerovi.

Vztahuje se k více než sedm let starému případu, kdy fond vyplácel podporu určenou pro malé a střední podniky také firmám z velkých zemědělských kolosů. V roce 2018 na to upozornil právě iROZHLAS.cz, ale také Reportéři ČT.

Byly mezi nimi z velké části podniky Agrofertu, ale také například firmy z koncernu Úsovsko, v jehož čele stál exministr za ANO Jiří Milek, nebo firmy agrobarona Gabriela Večeři. Později fond identifikoval i podnik propojený s J&T nebo firmu spadající pod holding Lukrom, který je známý především na Moravě.

Vedení fondu v následujících letech vymohlo podporu zpět, některé podniky ji vrátily dobrovolně, jiné až po soudním rozhodnutí.

Jádro sporu

Celý spor tehdy ležel v tzv. přechodné lhůtě, tedy období, kdy se z malého podniku stává velký. Tato dvouletá lhůta je určitou ochrannou pro firmy, které překročí hranice a obraty malého podniku, pro případ, že by se firmě přece jen nevedlo i nadále tak dobře a nejednalo by se o dlouholetý stav. Fond a ministerstvo tehdy pracovaly s tím, že lhůta se týká i fúzí a akvizic, tedy zjednodušeně situací, kdy velký podnik koupí nebo jinak získá ten malý.

Jenže tento předpoklad vyvrátila svým rozhodnutím Evropská komise, která celou věc zkoumala už od roku 2021 a finální rozhodnutí vydala loni v létě.

„PGRLF v průběhu šetření opakovaně a detailně vysvětlil, že jeho postup byl v souladu se závaznými předpisy EU. Rozhodnutím ze dne 29. 7. 2025 však Komise uzavřela, že se dvouleté přechodné období v těchto případech neuplatní, což se týká podpor poskytnutých před 1. 8. 2018,“ připomněl dnes již bývalý mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Fond ale na finální rozhodnutí Evropské komise do roku 2025 nečekal a už v průběhu roku 2021 začal vymáhat peníze zpět. Kde nezafungovala výzva k dobrovolnému vrácení, tam následovaly žaloby a rozhodnutí soudů. Ty pak postupně v průběhu zhruba roku potvrdily, že firmy na podporu neměly nárok, protože se na ně ochranná lhůta nevztahovala.

Když loni v létě padlo finální rozhodnutí Komise, fond identifikoval dalších 13 podniků, kterých se záležitost týkala. A peníze téměř ve všech případech v následujících měsících vymohl zpět. Na dva podniky ale musel podat žalobu a spory stále běží.

Přesto má nyní za úkol vypracovat analýzu, podle níž podniky nechybovaly, a chyba byla naopak na straně ministerstva.

„Nejde o snahu revokovat rozhodnutí PGRLF, ale zpětně zmapovat, kde nastalo pochybení. Dané podniky v době podání žádosti postupovaly dle tehdy platných podmínek PGRLF a platných doporučení. Podniky při podání žádosti nezatajovaly žádné skutečnosti,“ zdůvodnil zadání analýzy mluvčí Bílý.

Jejím účelem je podle jeho slov zpětně vyhodnotit okolnosti řešených případů a upřesnit, zda podniky při podání žádostí postupovaly podle tehdy platných pravidel.

‚Alibi‘

Podle agrárního analytika Petra Havla je otázka, jaký je důvod zadání analýzy: „Je v pořádku, že chce ministerstvo zjistit a popsat, kde přesně udělalo chybu. Otázka je, jaký je ten hlavní důvod, zda je to skutečně jen to zmapování toho problému,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Analýza totiž podle něj může dát podnikům do ruky určitou právní obranu. „Je to opatření, které nahrává podnikům, které neoprávněně čerpaly podporu. Budou mít určitou oporu, že za to může a mohlo ministerstvo. To si myslím, že je pravý důvod. Z mého pohledu je to alibi pro ty, kteří podporu čerpali neoprávněně,“ dodal.

V zápisu ze schůze je jasně napsáno, že závěry analýzy by mohly být veřejné. „Výstup připravit v koordinaci se SZIF (Státní zemědělský intervenční fond – pozn. red.) jako podklad pro případné budoucí zveřejnění.“

Analýza tedy nemusí zůstat interním materiálem a nabízí se tak otázka, zda by její závěry mohly vést k žalobám na stát.

„Byl by to retroaktivní postup, který by neměl být uplatňovaný, když už tu máme soudní rozsudky. Na druhou stranu je to precedent. Jestliže se některým podnikům přizná, že nemusí vracet, tak je logické, že ty podniky, které už vracet musely, se pokusí o revokaci soudního rozhodnutí. Za mě by retroaktivita neměla být uplatňována, ale vidíme i případy, kdy se to dělo,“ myslí si Havel.

‚Nelze předjímat‘

Podle Bílého ale není možné předjímat, zda by podniky mohly ministerstvo nebo fond žalovat na základě výsledků analýzy o peníze zpět. „PGRLF si je vědom, že podniky mohou v obdobných věcech využít dostupné právní prostředky. Tuto možnost však nelze předjímat ani ji spojovat výlučně se samotným zpracováním právní analýzy,“ uvedl.

Případné nároky by podle něj musely být vždy „posuzovány individuálně podle konkrétních skutkových a právních okolností daného případu“.

Mluvčí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Barbora Šenfeldová uvedla, že na postupu vedení se aktuálně nic nemění.

„PGRLF je při své činnosti povinen postupovat v souladu s příslušnými právními předpisy a rozhodnutími Evropské komise. Zpracování právní analýzy, která se zabývá okolnostmi již v minulosti řešených případů, tuto povinnost nijak nemění a samo o sobě nepředjímá žádnou změnu dosavadního postupu,“ řekla redakci.

Kdo konkrétně analýzu zpracuje, jestli půjde o externí právní kancelář nebo interní právníky fondu, nechtěla specifikovat, stejně jako termín jejího dokončení.

„PGRLF se nebude vyjadřovat ke konkrétním interním procesům ani k průběhu zpracování tohoto dokumentu. Po dokončení bude analýza předána ministerstvu zemědělství,“ uvedla pouze.

Fond má nicméně uzavřenou smlouvu s advokátní kanceláří Portos, jak vyplývá z Registru smluv. Ta je podepsaná například pod analýzami pro Státní zemědělský intervenční fond, které měly za cíl zhodnotit soulad RSVP Trustu, do něhož premiér Andrej Babiš (ANO) převedl akcie Agrofertu, s tuzemskou i unijní legislativou ke střetu zájmů. Byly tedy podkladem pro rozhodnutí zemědělského fondu obnovit podnikům z Agrofertu vyplácení dotací.

Případem se zabývala také policie, a to na podnět Pirátů, jejichž analytik Janusz Konieczny se celou věcí zabýval od samého počátku ještě během svého působení v Nadačním fondu proti korupci. Policie případ podrobně prošetřovala, vznikly také znalecké posudky, ale nakonec ho odložila s tím, že k trestnému činu nedošlo.

Autor: Tereza Čemusová
Zdroj: iRozhlas.cz