Stovky zemědělců, vlastníků lesů a rybníkářů stále čekají na peníze, jež jim stát přiznal jako náhradu za omezení hospodaření kvůli ochraně přírody. Agentura ochrany přírody a krajiny eviduje kolem 290 žádostí, které sice uznala, nemá na ně ale od rezortu životního prostředí dostatek financí.

 

Agentura ochrany přírody a krajiny mluví o zhruba 290 neproplacených žádostech za 160 milionů korun. Z toho polovinu tvoří náhrady pro vlastníky či nájemce lesů, kolem čtyřiceti procent představují zemědělské náhrady a zbylých deset kompenzace pro rybníkáře.

Na náhrady újmy stát letos vyčlenil 500 milionů korun. Za kompenzace pro zemědělce, lesníky nebo rybníkáře proplatil kolem 800 žádostí za více než 400 milionů korun. Přes 22 milionů dostaly národní parky, které spravují jejich výplatu na svém území.

 

Vyčleněné peníze pro rezort životního prostředí, pod které spadá jak Agentura ochrany přírody a krajiny, tak správa národních párků, ale na výplatu všech náhrad nestačí. Státní agentura tak musela platby pozastavit, jak Deníku N potvrdila mluvčí agentury Karolína Šůlová.

„Na proplacení nyní čeká kolem 292 žádostí za 157 milionu korun,“ napsala redakci. Na proplacení tak dále čekají například lesníci, kteří netěží dřevo v národní přírodní rezervaci

 

Náhrada újmy pro zemědělce není klasickou dotací. Nárok na peníze vyplývá přímo ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud stát kvůli environmentálním důvodům vlastníkovi či nájemci pozemku znemožní hospodařit nebo jeho hospodaření omezí a vznikne mu kvůli tomu újma, zákon mu dává právo na finanční náhradu.

 

V praxi může jít například o omezení používání hnojiv a chemických přípravků, pozdější termín seče nebo ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech s opakovaným výskytem vlka.

 

Omezení se typicky týkají vlastníků pozemků v chráněném území nebo v evropsky chráněné lokalitě Natura 2000, dále pak v případě výskytu chráněných druhů. Hospodáři musí o náhradu požádat do tří měsíců od konce roku, ve kterém jim újma vznikla, jinak nárok propadá.

 

Ani rezort životního prostředí, ani pod něj spadající agentura přitom nárok na vyplacení peněz za újmu nerozporují. „Nedostatek finančních prostředků není právním důvodem pro nevyplacení náhrad újem, u nichž byl prokázán nárok,“ napsala Deníku N mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Schillerová.

 

Peníze na jejich vyplacení přesto ale stát zatím nenašel. O tom, že finance nemusí stačit, hovoří agentura podle mluvčí Šůlové s rezortem životního prostředí od dubna. Ministerstvo následně v červenci požádalo rezort financí o navýšení rozpočtu o 150 milionů korun. Rezort ministryně Aleny Schillerové (ANO) to ale odmítl s tím, že to stav vládní rozpočtové rezervy neumožňuje.

Intenzivní jednání o tom, z čeho letos zaplatit zemědělcům, lesníkům a rybníkářům náhrady za újmy ale podle rezortu životního prostředí dál pokračuje. Pro rok 2027 vláda zařadila do kapitoly rezortu na náhradu újmy 644,5 milionu korun, rozpočet ale zatím není schválený.

 

Zatím tak nikdo neví, kdy hospodáři peníze dostanou. „Asociace nemá zprávu o tom, kdy budou chybějící finance přiděleny,“ prohlásila mluvčí Šůlová. Žádosti podle ní agentura dále vyřizuje a peníze bude vyplácet v pořadí, v jakém žádosti obdržela.

 

Přístup státu k výplatě náhrad kritizuje například Asociace soukromého zemědělství. Ta navíc upozorňuje i na rozdíly v tom, jak rychle rozhodují úředníci v jednotlivých regionech. „Jsme v situaci, kdy některým chovatelům byla již újma vyplacena a jiným ne, a to bez racionálního vysvětlení důvodů,“ popsala za Asociaci soukromého zemědělství Vladimíra Marianovská.

Přístup k vyhodnocování žádostí totiž podle asociace není dostatečně transparentní a jednotný.

Na to naráží například skupina zemědělců ze Zlínska. Mezi nimi je i chovatel ovcí Jan Žák z farmy Rudimov. Jeho žádost za rok 2024 agentura zamítla kvůli nesplnění doporučovaného standardu na zabezpečení stáda proti vlkům. Později mu nabídla polovinu náhrady, s rozhodnutím ale farmář nesouhlasil a odvolal se.

 

Za rok 2025 dle svých slov zatím nemá rozhodnutí vůbec. „Teď už přes dva měsíce čekáme na odpověď a nikdo s námi nekomunikuje,“ popsal Deníku N. Skupina farmářů se proto obrátila přímo na vedení státní agentury.

 

Podobně je na tom například ovocnář z Valašských Klobouků Zdeněk Miklas. I on popisuje finanční nejistotu způsobenou zdlouhavým rozhodováním o výplatách újmy, na kterou se podle jeho slov nemohli zemědělci z regionu připravit. „Finančně mi vypomohla rodina,“ říká a doufá, že se mu letos nerozbije některý z jeho hospodářských strojů – na opravu by totiž jen těžko sháněl finance.

 

Žák využívá náhrady za újmu kvůli omezením, která se týkají ochrany vlků. Stát pastvu v oblastech s jejich výskytem kompenzuje od roku 2023, v Česku totiž vlci patří mezi kriticky ohrožené druhy.

 

Kvůli tomu, že peníze za dva roky nedostal, bude letos muset stádo zredukovat o 160 kusů. „Byly to peníze, se kterými jsme počítali na letošní sezonu. Museli jsme proto prodat některá plemenná zvířata, která měla zůstat v chovu,“ řekl s tím, že v budoucnu možná bude muset své podnikání utlumit.

 

Upozorňuje navíc, že kvůli suchu je spousta zemědělců na výplatě peněz závislejší než kdy dřív. Letošní sezona ho podle jeho slov stála zhruba dvojnásobek. „Nic si nemůžeme naplánovat. Pokud čekáte na peníze za rok 2024 a ostatní farmáři je už dostali, přestáváte být konkurenceschopný,“ dodal.