Nedávno vznikla Komoditní rada pro včely a med při Agrární komoře ČR. Jak tento krok hodnotíte a jak se vyvíjí, pokud se vyvíjí, spolupráce PSNV s tímto orgánem?
My jsme se jako PSNV o té komoditní radě dozvěděli zcela náhodou na základě dotazů, jestli jsme byli přizváni na její jednání a zdali jsme se jednání zúčastnili. My jsme se ale ničeho nezúčastnili, protože jsme přizvání nebyli. Když jsme o tom mluvili s představiteli Asociace profesionálních včelařů, kteří jsou členy AK ČR, tak by ti by naši účast na jednání uvítali, ale žádná pozvánka nám nepřišla. I vzhledem k tomu, že se má komoditní rada zabývat přípravou strategie na další období Společné zemědělské politiky EU (SZP) v oblasti včelařství, se domníváme, že by se nás to týkat mělo.
Měla by být důvodem i skutečnost, že PSNV je zapojena v nadnárodních organizacích?
Jsme členy evropské organizace včelařů EBA se sídlem ve Slovinsku, v níž je řada středoevropských zemí, a tato organizace se zabývá zejména medem, falšováním medu a nekalým prodejem medu, a tedy tuto problematiku řeší na mnohem vyšší úrovni, než je ta naše komoditní rada pro včely a med. Takže ano.
Falšování a označování medu nedávno nově upravila legislativa EU. Je to z hlediska PSNV přínosné a týká se to vůbec vašich členů?
PSNV určitě vítá, že bude mít spotřebitel podrobnější informace o tom, odkud med pochází a že má být na etiketě uveden původ medu podle země v sestupném pořadí. Pro nás bylo důležité, že včelař, který nemá schválenou medárnu, podle původního návrhu nesměl prodávat pastovaný med, nakonec ale byla přijata výjimka, která takový prodej umožnila. Co bude dál, je ale otázka, malí včelaři totiž čelí dlouhodobě tlaku profesionálních včelařů, kteří je považují za konkurenci a snaží se prostřednictvím různých opatření ztížit jejich pozici, což se ale netýká jen ČR, ale i dalších zemí EU.
Nehrozí podle vás při prodejích medu v rámci prodejů ze dvora nějaké komplikace v rámci EET?
V první vlně EET byli včelaři do 60 včelstev z této povinnosti vyňati, protože byli osvobozeni od daně z prodeje medu. Pokud měl ale včelař více než 60 včelstev, musel být registrován jako podnikatel a své příjmy zdaňovat. Lze tak předpokládat, že i nová podoba EET zasáhne chovatele od 60 včelstev výše. Teoreticky by mohla stávající vláda výjimku do 60 včelstev zrušit, to se ale, doufejme, nestane.
Nástavkoví včelaři se dlouhodobě věnují osvětě včelařské a laické veřejnosti. Můžete alespoň některé aktivity Vaší organizace připomenout?
My máme s osvětou dlouholeté zkušenosti, a to prakticky od zahájení naší činnosti v roce 2000. Kromě toho, že vydáváme časopis Moderní včelař, jsme zavedli letní školy nástavkového včelaření, založili jsme první jihočeskou včelařskou školu v rámci učiliště SOU Blatná, kde zajišťujeme odbornou výuku oboru včelař, a v rámci MVŠ Hranice (Moravská včelařská škola) organizujeme již 15 let včelařské vzdělávání. Kromě toho organizujeme celostátní soutěž Med roku, takže si myslíme, že jsme v oblasti vzdělávání v naší zemi na špici, a že k tomu máme co říci, a i bychom měli.
Co byste například chtěli změnit?
Určitě by bylo třeba modifikovat současný systém dotací na vzdělávání. V dosavadním systému se například finančně přispívá na přednášky, ale nerozlišují se půldenní, celodenní nebo víkendové kurzy, obecně lze čerpat maximálně 4000 korun na přednášku, která má trvat minimálně 2,5 hodiny. To je ale velmi zúžený systém, a navíc se peníze na tyto účely ani nevyčerpaly. Na komoditní radě se proto dohodlo, že dojde k navýšení honorářů, ale jenom proto, aby se vyčerpaly finanční prostředky.
Podle nás by se ale mělo vzdělávání nastavit úplně jinak, nejen tak, že se zvýší honoráře ze 4000 na 7000 korun za přednášku. Prostředky na vzdělávání by bylo vhodné využít účelněji a pro včelaře motivačně, třeba v oblasti rozborů medu. My například děláme soutěž Med roku, kde každý soutěžící dostane certifikát od akreditované laboratoře o složení svého medu, ale myslíme si, že finanční podpora by se neměla týkat jen samotných rozborů medu, ale také prevence nemocí, s nimiž včelaři v ČR bojují. Dnes, když si někdo nechá udělat v laboratoři v několika situacích povinné vyšetření měli včel na hnilobu nebo mor včelího plodu, tak si to musí hradit, ale proč by si to měl všechno hradit, když by se v tom mohlo finančně pomoci, a bylo by to vhodnější než některé formy technické pomoci vedoucí k navyšování počtu včelstev. My ale navyšování počtu včelstev nechceme.
Z jakého důvodu? Z médií se veřejnost obvykle dozvídá, že by bylo třeba počty včelstev v ČR naopak zvýšit…
Pokud se v ČR snažíme řídit podle vývoje v EU, tak by se to mělo týkat i včelařství. To znamená neopakovat stále, že je u nás málo včelařů a včelstev, protože když porovnáme situaci u nás v EU, tak abychom byli na trochu vyšším průměru EU, měli bychom chovat zhruba 400 000 včelstev. Český včelař dnes statisticky nabízí med 198 občanům, průměr Evropy ale nabízí med 850 občanům. Tento výrazný rozdíl nabídky medu u nás a v Evropě nám pak kazí ceny medu, ale problém je také úživnost krajiny, nedostatek pylu a jeho vliv na zdraví včel.
To znamená, že v ČR není pro včely dostatek pylu?
Aby bylo včelstvo vitální, potřebuje pro svou výživu zhruba 40 kilogramů pylu ročně. A to je problém, protože u nás není dostatečné množství malých políček a ploch se širokým spektrem květin, které jsou vhodné pro výživu včel. Včely nesbírají jenom na polích, ale všude.
Jaká jsou tedy rizika příliš vysokého počtu včelstev?
V naší zemi máme asi 700 000 včelstev, a to znamená (po odpočtu ploch, kde včely sbírat nektar a pyl nemohou, jako jsou města nebo vodní plochy) průměr 12 až 13 včelstev na kilometr čtvereční. Ale existují i regiony s průměrem 20 a více včelstev na kilometr čtvereční, a to už jsou často ohniska včelího moru. Tam, kde je velká koncentrace včelstev, se prostě nemoci rychle šíří. Když je v nějakém regionu včel hodně a zároveň je pylu zhruba všude stejně, tak včelám chybí dostatek pylu pro zdravou kondici, a jejich obranyschopnost se špatnou výživou snižuje. Jaká je koncentrace včelstev v naší zemi, si může každý zjistit prostřednictvím webové stránky Coloss, kde je možné ověřit si hustotu zavčelení v konkrétních lokalitách a získat údaje o výskytu nemocí.
Rozhovor vedl: Petr Havel
Rozhovor vyšel v časopise Selská revue (č. 5/2026), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.