Komise 6. října zveřejnila sdělení „Příprava na širší Unii“, které mapuje, jak před případným rozšířením upravit evropské politiky, instituce a rozpočet. Počítá přitom nejen s Ukrajinou a Moldavskem, ale také se zeměmi západního Balkánu.
Právě zemědělství bude podle Komise jednou z oblastí, které rozšíření zasáhne nejvíce. U Ukrajiny proto Komise zvažuje zvláštní zemědělský režim, který by i po vstupu do EU omezil její přístup k některým dotacím a na unijní trh. Zároveň chce Ukrajině pomoci obnovit její tradiční exportní trhy mimo EU.
O které konkrétní produkty by šlo, Komise zatím neříká. Za citlivé jsou v současné obchodní dohodě s Ukrajinou považovány například vejce, cukr, drůbež, pšenice nebo kukuřice.
Důvodem je především velikost a produktivita ukrajinského zemědělství. Pokud by se Ukrajina stala členem EU, zvýšila by podle Komise unijní sklizeň pšenice o 28 % a kukuřice dokonce o polovinu.
Už dnes je Ukrajina významným dodavatelem na evropský trh. V sezóně 2023/2024 pocházely dvě třetiny veškeré pšenice dovezené do EU právě z Ukrajiny.
Problém by mohl představovat také způsob, jakým funguje společná zemědělská politika. Podle současných pravidel SZP by totiž velká část podpory připadla ukrajinským podnikům hospodařícím na více než 1 000 hektarech. Ty na Ukrajině obhospodařují přes 15 milionů hektarů.
Obavy proto nejsou jen o objemu produkce. Tlak by mohl dopadnout především na menší a rodinné farmy v současných členských zemích.
Komise zdůrazňuje, že případná opatření by musela být přiměřená a časově omezená. Pokud by to ale odůvodňovaly objektivní okolnosti a kandidátská země s tím souhlasila, přístupová smlouva by mohla obsahovat i opatření nad rámec standardního přechodného období.
Ve hře jsou například ochranné klauzule pro zemědělství, které by se pravidelně přezkoumávaly.
Naopak u samotných standardů Komise podle dokumentu ustupovat nechce. Noví členové by museli plně dodržovat unijní pravidla pro bezpečnost potravin, zdraví zvířat a rostlin, welfare i životní prostředí.
„To, co nyní navrhujeme, má chránit evropské zemědělce,“ uvedla eurokomisařka pro rozšíření Marta Kos.
Kyjev ale návrh přijal velmi vlažně. „Nejde o přechodný mechanismus, ale fakticky o jiný model členství,“ uvedl ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockyj.
Připomněl, že určitá omezení platila při vstupu do EU také pro Španělsko a Portugalsko, nikdy však nebyla trvalá. Ukrajina je podle něj připravena jednat o přechodných obdobích a na plný přístup k dotacím ze SZP si počkat. Výměnou ale požaduje větší flexibilitu u unijních standardů. Jen sladění ukrajinského zemědělství s pravidly EU pro pesticidy by podle něj stálo přibližně 2,5 miliardy eur.
Zdroj: update-eu.cz
