Rodopská se tématu začala věnovat už během bakalářského studia, kdy zkoumala působení plazmou aktivované vody na salát setý napadený houbou Botrytis cinerea, původcem plísně šedé. Na tyto zkušenosti navázala v diplomové práci Vyhodnocení vlivu caviplazmované vody na zdravotní stav rostlin. Tentokrát se zaměřila na brambory a bakterii Pectobacterium carotovorum subsp. carotovorum, která způsobuje měkkou hnilobu. „Na bakalářskou práci jsem chtěla navázat a zjistit, jestli může mít plazmou aktivovaná voda podobný potenciál také při ochraně jiné plodiny a proti jinému typu patogenu,“ vysvětluje Rodopská.
Plazmou aktivovaná voda vzniká působením elektrického výboje ve vodě. Během procesu se v ní vytvářejí reaktivní formy kyslíku a dusíku i další sloučeniny, například peroxid vodíku, dusičnany, dusitany či ozón. Ty mohou působit proti některým mikroorganismům a ovlivňovat fyziologické procesy rostlin včetně fotosyntetické aktivity. Její vlastnosti proto zajímají výzkumníky z různých oborů – od zemědělství a potravinářství až po medicínu a odpadové hospodářství. „Zajímá mě, jak by bylo možné plazmou aktivovanou vodu využít v ochraně rostlin jako šetrnější alternativu k syntetickým přípravkům na ochranu rostlin,“ říká Rodopská.
Experiment měl dvě části – laboratorní testování na Petriho miskách a pokusy přímo na rostlinách bramboru. „V laboratoři jsem zkoumala účinnost plazmou aktivované vody samostatně i v kombinaci s bakteriemi využívanými v biologické ochraně rostlin. Její účinek jsem porovnávala také s hydroxidem měďnatým a ověřovala možnost použít jej v poloviční dávce v kombinaci s plazmou aktivovanou vodou,“ popisuje průběh výzkumu Rodopská.
V laboratorních pokusech na Petriho miskách se mezi jednotlivými variantami neprokázaly významné rozdíly. Při pokusech přímo na rostlinách se však ukázaly zajímavé výsledky a byla zaznamenána vyšší fotosyntetická aktivita rostlin. Potenciál bude ale třeba dále ověřit.
Oceněním diplomové práce výzkum nekončí. Rodopská pokračuje v doktorském studiu, kde se chce věnovat vlivu plazmou aktivované vody na pěstování a ochranu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, mezi které patří například levandule, šalvěj, fenykl a koriandr. Do budoucna by plazmou aktivovaná voda mohla být jedním z doplňkových nástrojů ochrany rostlin, například pro zemědělce, zahrádkáře, sadaře či vinaře.
První místo v soutěži Věda pro Zemi si Rodopská převzala 25. září při slavnostním vyhlášení v Národním zemědělském muzeu v Praze. „Ostatním studentům a studentkám bych určitě doporučila, aby se nebáli své práce do soutěží přihlásit. Je to zkušenost a motivace posunout se dál. Každý výzkum může přinést něco nového, ať už jde o velké téma, nebo o zdánlivě malý problém,“ říká Rodopská. Studentské soutěže pomáhají představit výsledky výzkumu širší veřejnosti, zviditelnit práci fakult a výzkumných pracovišť a motivovat studenty k dalšímu bádání.
Kontakt pro bližší informace:
Ing. Simona Rodopská, Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Agronomická fakulta, xrodopsk@mendelu.cz, Ing. Jana Víchová Ph.D., jana.vichova@mendelu.cz, +420 545 133 050, Ústav pěstování, šlechtění rostlin rostlinolékařství, Agronomická fakulta MENDELU
Zdroj: tisková zpráva MENDELU
