Lesy v naší zemi se v současné době postupně zotavují z historicky nejrozsáhlejší kůrovcové kalamity z let 2018 až 2022. Jejím vrcholem byly roky 2019 až 2020, kdy byly v ČR vytěženy desítky milionů kubíků kůrovcového dřeva a odlesněny tisíce hektarů lesa, což vedlo ke vzniku velkého počtu holin a při následném zalesňování pak ke změně druhové skladby lesů s vyšším podílem listnatých dřevin. To je ale jediný, a poněkud drastický přínos nedávné kůrovcové kalamity.
Její hlavní, byť ne jedinou příčinou, byl přitom nedostatek vláhy v letech před kalamitou, který oslabil odolnost především smrkových lesních porostů. Obdobný vývoj počasí, dokonce s ještě vyšším nedostatkem vody ale nastal i letos, což riziko kůrovcové kalamity v příštím roce výrazně zvýšilo. Kromě toho je i přes rostoucí odstřely zvěř v našich lesích na většině lokalit nadále přemnožená, což komplikuje obnovu lesa.
Zejména spárkatá zvěř totiž velmi ráda okusuje mladé sazenice stromků, a to především těch listnatých, které jsou pro zpestření skladby lesních porostů žádoucí (a jsou i součástí řešení prevence kůrovcových kalamit), ale jsou také dražší. Na rizika přemnožené zvěře ostatně upozorňují jak vlastníci lesů, tak odborníci, například z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Zásadním řešením by mohla být novela mysliveckého zákona, k jejímu přijetí ale už léta není dostatek politické vůle. I zmiňovaná novela by se ale mohla na omezení kůrovcové kalamity podílet.
Výsadba listnáčů, ochrana proti zvěři a opatření s cílem adaptace lesů na změny počasí samozřejmě něco stojí. Jak přitom nedávno upozornilo Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), schopnost vlastníků reagovat na sucho a další rizika přímo souvisí právě s financováním. Zatímco ve schváleném rozpočtu na rok 2026 bylo podle SVOL na podporu lesního hospodářství určeno 2,477 miliardy korun, v návrhu Ministerstva financí pro rok 2027 z 31. srpna bylo navrženo jen 557 milionů korun, bez výdajů krytých z emisních povolenek. Podle SVOL je ale na podporu lesního hospodářství pro rok 2027 potřeba nejméně 2,557 miliardy korun. „Neříkáme, že nová kalamita je nevyhnutelná. Teplo, sucho a oslabení porostů ale zvyšují rizika a prevence je levnější než řešení rozsáhlých škod,“ konstatuje předseda SVOL Jiří Svoboda.
Rozhodující bude každopádně průběh počasí v jarních měsících příštího roku, kdy standardně probíhá rojení kůrovců. Pokud pak klimatické podmínky umožní vývoj dvou nebo tří generací tohoto škůdce, je kalamita velmi pravděpodobná. To by se pak dotklo i laické veřejnosti. Obliba návštěv lesa v posledních letech stále roste, pokud ale nastane boom nutných kůrovcových těžeb, bude z důvodu bezpečnosti návštěvníků vstup na řadě lokalit do lesa omezen. Odlesnění dopadne negativně také na houbaře, zejména na ty sbírající takové houby, které se stromy spolupracují a rostou jen v místech výskytu svých lesních partnerů. Sběr hub a lesních plodů obecně ostatně podle statistik v ČR klesl v letech minulé kůrovcové kalamity v porovnání s běžných stavem nejvíce v letech 2018 a 2019, kdy kalamita vrcholila.
Nejhorší dopad by ale měla kalamita na vlastníky lesů. Výsledkem kůrovcových těžeb je totiž výrazný pokles cen dřeva, a tedy jediného možného zisku majitelů a správců lesních porostů. Vydělat by na tom sice mohli ti, kteří dřevem topí, tady je ale nutné uvědomit si, že dřevo jako otop je nejvíce negativním využitím dřeva z hlediska uhlíkové stopy.
Tak či tak, již v současné době podle SVOL na řadě míst odumírají kvůli nedostatku vláhy kultury založené před dvěma až třemi lety, a výsadbu je nutné opakovat. Nebude-li ale dostatek peněz na nákup potřebných sazenic, může se i z tohoto důvodu nedávná kůrovcová kalamita opakovat.
Autor: Petr Havel
Zdroj: Reflex.cz
