Obor je dlouhodobě neatraktivní, protože se v něm vydělává méně, než je průměr jiných například průmyslových odvětví. Podle Hlavatého se pekárny často bijí do hrudi, kolik přidaly svým zaměstnancům, při pohledu na celostátní statistiky jde ale jenom o dorovnání trendu. Třeba loni v druhém čtvrtletí platili pekárny v průměru 35,6 tisíce korun hrubého, letos jde o 37,4 tisíce korun.
„Pekaři si tak v průměru vydělávají jen 72 procent celostátního mzdového průměru a zaostávají i za potravinářstvím, kde je příjem 43,4 tisíce korun, i zemědělstvím s 37,7 tisíci korunami. Tedy za obory, které jsou tradičně vnímané jako nízkopříjmové,“ vysvětluje svaz. Loni pak byl na 72,1 procentech průměrného platu.
Hlavatý pak připomíná, že od příštího roku vzroste minimální mzda o 2500 korun na 24,9 tisíce korun. Bude tak odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. V oboru je podle něj velká část nekvalifikovaných zaměstnanců, kteří právě pracují za minimální částky, když se pak zvýší minimální mzdy, chtějí doplatit další peníze i výše stojící pracovníci, což bude pro pekárny také finanční problém.
Zároveň však upozorňuje, že kvalifikovaní pracovníci dostávají na pozicích technologů i částky mezi 60 až 100 tisíci korunami. Právě na tyto informace chce nalákat nastupující generaci. Svaz aktuálně spouští kampaň A co když…?, ve které chce i skrze Den otevřených pekáren nalákat žáky posledních ročníků základních škol ke studiu oboru.
Podle marketingové manažerky svazu Gabriely Lokšan je totiž potřeba vymýtit na školách některé postoje. „Nesmí to být o tom, že propadá, a tak půjdu dělat pekaře. Tak to opravdu není. Mně to přijde jako hrozně sexy řemeslo,“ tvrdí.
Podle ředitele se na školy hlásí sedmkrát tolik cukrářů, co pekařů. „K vytvoření kampaně jsme přistoupili poté, co dlouhodobá data ukázala, že zájem o pekařské řemeslo mezi mladými lidmi klesá rychleji, než stihneme nahrazovat odcházející generaci pekařů. Namísto apelu na tradici jsme proto zvolili: A co když…? Cílíme na zvědavost a osobní příběh a ukazujeme konkrétní lidi z pekáren a jejich cestu k řemeslu, aby si mladí lidé dokázali představit, že pekařina může být i jejich volbou,“ doplňuje Hlavatý.
Přichází zdražení pečiva
V současnosti mezi více než 24 tisíci zaměstnanci pracuje mezi 5000 a 6000 zahraničních pracovníků, svaz se snaží vyjednat zjednodušení zaměstnaneckých víz. Hlavatý jako příklad uvádí stále oblíbenější Filipínce. „Problém je v tom, že musíte zaplatit veškeré náklady na to, aby sem přiletěl. A on má právo i během zkušební doby odejít. Takže jde pracovat někam jinam, ale vám už ty náklady nikdo nevrací,“ vysvětlil.
Pekárny přitom podle něj v posledních letech nezdražovaly. Aktuálně jim však ceny vstupů, včetně právě osobních nákladů, které v řemeslných pekárnách můžou tvořit i polovinu celkových nákladů, rostou o tolik, že k ke zdražování v posledních měsících sahají.
„V tuhle chvíli bohužel nemáme vlastně jediný vstup, který by šel dolů nebo stagnoval. To znamená, že pekárny nemají, s výjimkou možná úplně těch největších pekárenských řetězců, šanci to bez zdražení ustát,“ uvedl.
Aktuálně rostou i ceny mouky, elektrické energie či pohonných hmot, které kvůli převozům pečiva z pekáren do obchodních řetězců tvoří velkou část nákladů. Třeba nafta aktuálně dle údajů Českého statistického úřadu stojí 47,8 koruny na litr, loni se cena touto dobou pohybovala mezi 33 a 34 korunami za litr. Stejné problémy má spousta oborů v potravinářství i zemědělství.
Potravinářství je náročné
Problém s pracovníky jde ale skrze většinu potravinářských oborů. „Hledat dnes české zaměstnance do potravinářské výroby je obrovská výzva. Tento obor má totiž své specifické nároky. Vyžaduje nepřetržitý provoz včetně víkendových směn a práce probíhá v prostředí, kde se střídá chlad, horko nebo vyšší vlhkost,“ připomíná mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Zejména mladší generace podle něj vyhledává jinou rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. „Preferuje profese s flexibilnější pracovní dobou. Zároveň jde o fyzicky náročnou práci spojenou s obsluhou složitých strojů, která jednoduše není pro každého,“ dodal.
Pekaři i proto usilují, aby se potravinářství zapsalo v ČR mezi strategické obory a aby se k němu takto i přistupovalo. „My si myslíme, že by to tam mělo být, protože když se bavíme o krizových situacích, tak pokud nebudeme soběstační částečně ve výrobě potravin, tak můžeme mít sice skvěle fungující armádu, můžeme mít skvěle fungující elektrárny, ale když lidé nebudou mít co jíst, tak to bude docela problém,“ uzavřel ředitel Hlavatý.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz
