Pohlavní rozmnožování je jedním z motorů evoluce. Genetická informace obou rodičů se při něm kombinuje, takže každá nová generace je trochu jiná. Rozmanitost je pro přírodu zásadní, ale pro šlechtitele to může být komplikace – výhodná kombinace vlastností se v dalších generacích nemusí zachovat. Apomixie umožňuje vytvářet semena s geneticky shodným potomstvem. Pokud by ji vědci dokázali cíleně využít u zemědělských plodin, třeba pšenice či řepky, mohlo by to pomoci uchovávat jejich žádoucí vlastnosti.

„Možnost zachovat výhodnou kombinaci vlastností rostlin při rozmnožování semeny je jedním ze svatých grálů rostlinné biologie. Přestože apomixii známe více než sto let, stále přesně nevíme, jak funguje na genetické úrovni. Sestavení prvního genomu apomiktické rostliny rodu Boechera nám dává důležitý nástroj, díky kterému můžeme začít hledat odpovědi,“ uvedl první autor studie Hassan Tarabai.

Hledání odpovědí komplikuje skutečnost, že většina apomiktických rostlin má velmi složité genomy. Výjimkou je právě rod Boechera, blízký příbuzný huseníčku rolního. Je proto vhodným modelem pro další studium tohoto způsobu rozmnožování.

„Samotný genom nám ještě neřekne, které geny nebo mechanismy apomixii řídí. Dává nám ale referenční mapu, díky které můžeme začít systematicky porovnávat genetickou výbavu rostlin rozmnožujících se pohlavně a nepohlavně. Naším cílem je postupně odhalit, co rostlinám umožňuje vytvářet geneticky shodné potomstvo prostřednictvím semen,“ uvedla Terezie Mandáková, která výzkum vede. Studii publikoval časopis Scientific Data.

tmd kš

Zdroj: ČTK