Intersucho říká, že současná situace, kdy je extrémní rozdíl mezi povrchovou a hlubší vrstvou do jednoho metru, je velmi nezvyklá. Vegetace je zatím stále aktivní a vodu do hloubky téměř nepropouští.

Tři nejhorší stupně sucha, jehož míra se určuje na základě aktuální situace vůči průměru let 1961 až 2015, zasahují téměř osm procent území. Postižené dál zůstávají jižní a jihozápadní Čechy. Půdní vlhkost je však stále nejnižší v jižní části jižní Moravy, relativní nasycení je na Znojemsku a Břeclavsku pod 20 procenty.

Naopak příznivá situace, tedy velmi vysoké nasycení, panuje v Libereckém kraji, Krkonoších, Orlických horách, části Jeseníků či v Beskydech. „Přibližně 12 procent území vykazuje vyšší zásobu půdní vláhy, než je pro toto období obvyklé. Deficit půdní vláhy se nejčastěji pohybuje mezi 20 a 40 milimetry,“ uvedli vědci.

I když se v dalších dnech nečekají významnější srážky, díky nízkým teplotám by se neměla vlhkost výrazně měnit. Stále tak platí, že voda chybí v hlubších vrstvách, tím pádem i v pramenech a vodních tocích.

Aby se naplnily vyprázdněné vodní nádrže, potřebovala by krajina výrazně delší a intenzivnější období se srážkami. Hladiny velkých nádrží podle informací na webech jednotlivých povodí nadále klesají, nejvýše stagnují.

Zdroj: ČTK