„Nejčastěji řešíme nárazy drobných ptáků protahujících v malých skupinkách Prahou. Jde zejména o různé druhy sýkor či naše nejmenší ptáky - králíčky“, říká Petr Stýblo, náčelník Pražské zvířecí záchranky, kterou založil Český svaz ochránců přírody už v roce 2009. U nich, zřejmě proto, že jsou lehcí a nárazy tak nejsou moc prudké, je velká šance, že přežijí bez následku. Pokud nemají viditelnou zlomeninu či neteče krev, dispečeři záchranky volajícím doporučují tzv. postup TTT: umístit ptáka do papírové krabičky, aby byl v Tichu, Temnu a Teple. V 85 případech ze sta, se v krabičce pták během 40-60 minut vzpamatuje a po jejím otevření (dále od skleněných prvků) odletí. Pak pouze pro ty, co neodletí, posléze zamíří Pražská zvířecí záchranka, aby je převezla do záchranné stanice.
Záhadou pro ochránce přírody trvající už desítky let jsou pak případy pražských sluk. Sluka lesní je pták, který obývá mokřady v hlubokých lesích. Ve městech rozhodně nemá co dělat! Jenomže, každý rok se v podzimních ránech v Praze několik po nárazu do oken zabitých či zraněných sluk najde. A centrem jejich nálezů je Václavské náměstí! Už v 90. letech jezdili ochránci přírody pro sluky zraněné o budovu tehdejšího Federálního shromáždění. Jezdili tam pro sluky, i v době, kdy tam sídlilo Rádio Svobodná Evropa a jezdí vlastně do současnosti. Sluky, které létají velmi prudce a jsou relativně těžké, bohužel většinou náraz do skla nepřežijí. Tento podzim Pražská zvířecí záchranka zachraňovala zatím dvě zraněné sluky. Jedna už se vrátila na svobodu, druhá je v péči záchranné stanice.
Co lze dělat, aby nárazů ptáků do skel ubylo? Především je nutné úplně změnit myšlení architektů. Skleněné prvky na budovách jsou sice působivé, ale skoro vždycky, pokud jde o zrcadlící se plochy či čirá, transparentní skla, jsou pro ptáky smrtící. Nebezpečí rapidně vzrůstá, pokud jsou takové budovy v noci uměle nasvícené. Světlo totiž letící ptáky přitahuje. Vypínání světel alespoň v době podzimního tahu ptáků by mělo být samozřejmostí. V Praze ale není. Stávající skleněné prvky, alespoň ty, na kterých už ke kolizím s ptáky došlo, by se měly automaticky zabezpečovat - nátěry či protinárazovými polepy. Majitelé budov by měli vědět, že, pokud jejich budova opakovaně zabíjí ptáky, porušují zákon a mohou být pokutováni. A veřejnost by si měla takových nebezpečných míst všímat, hlásit je ochráncům přírody, dokumentovat jejich oběti alespoň fotograficky. Čím více bude důkazů o tom, že konkrétní prvek ptákům škodí, tím větší bude šance s tím něco udělat!
Pražská zvířecí záchranka potřebuje na svůj základní provoz každoročně sehnat celkem 1,8 milionu Kč (5000 Kč denně). Přičemž od hlavního města a některých, ale zatím zdaleka ne všech městských částí dostává dotace a dary ve výši okolo 800 000 Kč. Letos jí částkou 240 000 Kč podpořila i Nadace ČEZ. Na zbývající prostředky se skládají drobní dárci prostřednictvím sbírky Zvíře v nouzi. Významnější firemní sponzoři a velcí dárci záchrance zatím chybí.
Podpořit Pražskou zvířecí záchranku můžete na účet sbírky
Zvíře v nouzi č. 33553322/0800 s variabilním symbolem 1111
Kontakt:
Petr Stýblo, Pražská zvířecí záchranka,
pzz@csop.cz, 602 395 473
Zdroj: tisková zpráva ČSOP
