Pěstování zkomplikovalo sucho a horka, sklizeň tak klesla o pětinu až čtvrtinu, další brambory pak zemědělci kvůli malé velikosti nechali nesklizené na polích, supermarkety o ně nemají zájem.
Ceny však už rostou, na jaře prodávali farmáři hlízy na baličky za dvě koruny, aktuálně se ceny pohybují mezi 5,50 a šesti korunami. V obchodech se aktuálně ve slevách stále dají najít za 10 Kč za kilogram, často se ale musí koupit 10kilový pytel. Podle Českého statistického úřadu stály v průměru v září konzumní brambory 15,30 Kč, proti loňsku podražily o téměř dvě koruny. Situace se podle Králíčka změní, až farmáři doprodají zásoby, které nemají kde uskladnit a snaží se jich tak zbavit, než přijdou první mrazy.
„Jakmile se začne obchodovat s bramborami, které půjdou ze sklepa, tak se farmářské ceny zvýší, stejně jako se zvýšila cena v posledních dvou až třech týdnech v Rakousku nebo Německu,“ říká předseda Králíček, podle kterého se v těchto zemích aktuálně platí kolem sedmi korun za kilogram.
Podle mluvčí Agrární komory ČR Barbory Pánkové sice ceny v posledních měsících rostou, nedá se ale hovořit o oživení trhu. „Tento cenový posun nic nemění na tom, že ceny zůstávají nízké a na náhradu předešlých ztrát pěstitelů to nestačí. Do růstu cen se může promítat i očekávaná nižší sklizeň. Nabídku na trhu nicméně nadále ovlivňuje také konkurenční tlak dovozů z Německa, Nizozemska nebo Francie,“ vysvětlila.
Letošní sezona podle Josefa Králíčka byla úplně opačná než loňský rok. „Jestli loňská evropská sklizeň byla vyšší řádově o čtyři miliony tun, tak letos je to kvůli dlouhotrvajícím suchům a vysokým teplotám propad o deset milionů tun,“ vysvětlil. Výměra brambor v EU se pak podle něj letos snížila o 11 procent. Propady v důsledku sucha byly u hlavních států jako Německo, Francie, Polsko nebo Nizozemsko. Výnosy byly snížené o více než 16 procent, často také o více než pětinu.
Rovněž podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se nedá letos říci, že by šlo o lepší rok pro zemědělce. „Ceny pro pěstitele už nyní nejsou níže než loni a mohou dál růst, zvlášť s postupem zimy a prodejem ze skladů. Nemusí to ale znamenat, že pěstitelé začnou výrazně vydělávat. Nižší výnos, drobnější hlízy i vyšší náklady na práci a naftu zvyšují náklady na každý kilogram. Navíc část domácí spotřeby běžně pokrývá dovoz, takže vývoj ovlivní také nabídka a ceny v okolních zemích,“ vysvětlil.
Podle něj je důležité, aby ceny v dobrých letech neklesaly hluboko pod náklady a v horších letech aby nevznikal na trhu prudký nedostatek. „Takové výkyvy jsou špatné pro pěstitele i spotřebitele a ztěžují plánování produkce. Stabilnější odbyt českých brambor a férové podmínky v dodavatelském řetězci jsou proto důležité i pro samotné zachování domácí produkce,“ doplnil.
„Nejhorší v historii“
V České republice jsou podle mluvčí Barbory Pánkové zasaženi zejména pěstitelé pozdních odrůd. „A ti, kteří neměli možnost zavlažování. V některých případech jsou problémem také menší hlízy, které nemusí splňovat požadavky odběratelů. Otázkou zůstává i skladovatelnost letošní produkce. Nižší produkce by tak mohla ovlivnit také nabídku kvalitních tuzemských brambor v průběhu příštího roku,“ dodala mluvčí.
Situace letos není lehká nejen pro bramboráře, ale ani pro jiné zemědělce, jejichž podniky postihlo letní sucho a horko. Ztráty v zemědělství letos podle odhadu komory mohou dosáhnout více než 25 miliard korun. Z průzkumu komory mezi 188 členskými podniky pak vyplynulo, že zhruba polovina farmářů hodnotí letošní rok jako jeden z nejhorších v historii. Podle dalších 36 procent jde o podprůměrný rok. Jako největší problém uvádějí nízké výkupní ceny, které zasahují vedle brambor také mléko či vepřové maso. Dále jsou to klimatické podmínky a ceny vstupů.
Ministerstvo zemědělství už schválilo jako mimořádnou pomoc z evropských i národních zdrojů 3,8 miliardy korun. Z toho by mělo jít 800 milionů jako kompenzace vysoké ceny nákladů, jako jsou hnojiva nebo paliva, dvě miliardy jako pomoc prostřednictvím tzv. krizového rámce a o miliardu se zvýší národní dotace ohroženým sektorům a polním plodinám.
Podle průzkumu komory mají zemědělci obavy i z příštího roku. Zhoršení ekonomické situace očekává 44 procent oslovených podniků, zhruba 80 procent plánuje omezit investice, snížení počtu zaměstnanců zvažuje 26 procent firem.
„Pokud zemědělské podniky omezí investice, neznamená to jen odložení nákupu nové techniky nebo modernizace stájí. Dlouhodobě to může brzdit jejich rozvoj, snižovat objem produkce a oslabovat konkurenceschopnost českého zemědělství,“ doplnil prezident komory Jan Doležal.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz
