Zemědělská statistika prochází, stejně jako ostatní odvětvové statistiky, v posledním období turbulentními změnami. V zemědělství se mění pracovní postupy a metody, objevují se nové činnosti. Jiný je i celkový rámec jedné z nejstarších odvětvových statistik v ČR. S dynamickým postupem digitalizace, která se opírá o četné legislativní předpisy a doporučení, došlo a stále dochází postupně k zavedení četných sledovacích, monitorovacích, kontrolních povinností. Z nich pochází mechanismy, které vytvořily prostor pro podrobnou evidenci a zachycování permanentního hospodaření každého zemědělského podnikatele. V důsledku tohoto vývoje ztratilo pro zemědělskou statistiku smysl vykazovat samostatné sady požadovaných primárních údajů.

S velkou pompou bylo vyhlášeno obrovské „odbřemenění“ zemědělců jakožto vykazujících jednotek. Je ale třeba poznamenat, že úspory ve vykazování dat v důsledku nároků statistiky byly a jsou minimální. Naopak se zvýšil objem jiných povinností pro zemědělce, které vyplývají z odborných předpisů nebo podmínek dotační podpory a vyznačují se periodicitou a větší podrobností vstupních údajů nebo až detailismem.

Přebíráním administrativních dat mohou vznikat nedorozumění

Proces poskytování administrativních dat statistice se rozvíjel postupně, a ne vždy měl pozitivní dopady na spolehlivost, nestrannost či nezávislost, za které statistika ručí. Statistici nazvali tento proces „přebíráním administrativních dat“ a smířili se s tím, že tyto datové sady nebudou přebírány od samotných zemědělců, ale z datových úložišť resortních institucí (ministerstvo zemědělství, Státní zemědělský intervenční fond). To samo o sobě představuje řadu nesouladů a nedorozumění souvisejících s validací a transportem z ministerských pracovišť na úsekové pracoviště Českého statistického úřadu (ČSÚ). Budování, udržování, aktualizace administrativních systémů na rezortních pracovištích ministerstva zemědělství se opírá o předpisy resortní, které často plně nezohledňují legislativní předpisy statistické (ČSÚ, Eurostat).

Možná právě proto se ČSÚ snaží dále měnit systém, a to směrem k využití dat bez respondentů. Jde o to převést některé výrobní statistiky, především z oblasti rostlinné výroby na sledování bez zpravodajské povinnosti, a to družicovým či leteckým způsobem. O těchto metodách využití pro statistiku o půdě, o osevech, o sklizních se uvažovalo již v osmdesátých letech minulého století. Sofistikované metody snímkování jsou ve světě využívány, v našich podmínkách by se doplňovaly ještě o pozemní průzkum, zajišťovaný externími tazateli.

I po obsahové stránce se zemědělská statistika výrazně mění, ale nejpotřebnější změny má ještě před sebou. V posledním desetiletí se těžiště údajů stále více přesouvá k veličinám charakterizujícím životní prostředí, krajinotvorbu apod. Dominantní role ČSÚ v představování výsledků produkčního zemědělství se pomalu vytrácí. Poklesla společenská poptávka i zájem statistiků informovat uživatele produkčních dat formou tiskových konferencí, odborných seminářů, tematických konferencí. Dnes dokáží na národní úrovni dříve a podrobněji informovat laickou i odbornou veřejnost pracovníci ministerstva zemědělství.

Může statistika odpovědět na otázku, kdo je aktivní zemědělec?

Pro zemědělskou statistiku se však otvírá dosud víceméně opomíjený segment, a to podávat spolehlivé, včasné, strukturované informace o samotných zemědělcích. Je patrná rostoucí snaha Eurostatu zařadit do posledních agrocenzů údaje o věkové struktuře, vzdělání, zapojení do hospodaření, o souvisejících činnostech zemědělců apod. V začátcích byly tyto otázky formulovány víceméně anketárním způsobem, ale v posledních letech se tato oblast významně rozšiřuje a upřesňuje. Nutno konstatovat, že vytěžování informací z těchto sbíraných dat je v ČR zatím velmi nízké a opomíjené. Řada našich zemědělských analytiků dokáže hodnotit význam zemědělství pouze v přepočtu na metráky, tuny, kusy, litry a koruny. Snaha Eurostatu o rozvoj a širší uplatnění „neprodukčních“ indikátorů musí být na národní úrovni potvrzena. Založené proměnné z výstupů Eurostatu musí být účelně konkretizovány a další proměnné pak doplněny. To je potřeba hlavně kvůli tomu, aby šlo lépe a přesněji reagovat na současně akcentované otázky v odvětví, např. kdo je, či není aktivní zemědělec, kdo jako zemědělec v oboru skutečně působí, jaký je jeho význam, postavení, napojení na další obory či ostatní složky veřejného a společenského života v místě jeho působení, kdo je v podniku koncovým uživatelem příjmů, jaký má vztah k zaměstnaneckým svazům a profesním sdružením. Jedině tak vznikne skutečně kompletní výpověď, která poskytne obraz našeho zemědělství, do níž bude možno citlivě vkládat instrumenty pro jeho další existenci.

Od zemědělské statistiky se očekává aktivní zájem a přínos pro formování kompletní zemědělské politiky. Jedině statistika je vybavena tak, že dokáže bez nových, často zdlouhavých legislativních procesů zařadit do Programu zjišťování z roku na rok žádoucí proměnné. Data jsou tedy k dispozici, jen o ně musí čelní představitelé resortu zemědělství stát.

Jiří Hrbek, bývalý ředitel zemědělského oddělení Českého statistického úřadu