Podle ministra životního prostředí Igora Červeného jde aktuálně o čtvrt miliardy, dalších více než 300 milionů korun jsou pak nároky, které ještě Agentura ochrany přírody a krajiny celé nezkontrolovala. Celkem, pokud by byly všechny výdaje plněny, by tak stát dlužil přes půl miliardy korun.

Na neproplacení těchto výdajů si stěžují zemědělské organizace, podle nichž stát stále vyžaduje větší ochranářská omezení, ale není schopen proplatit ani své povinné výdaje.

Situaci kritizuje například opoziční poslanec Petr Bendl. Podle něj je například letos situace u řady zemědělců, kteří trpí útoky vlka, extrémně špatná, i kvůli nedostatku krmiv dochází k vybíjení stád, navíc jim není schopný stát proplatit zákonné nároky. „Stát si nemůže vybírat, kdy zákon dodržovat bude a kdy ne. Pokud po chovateli požaduje konkrétní opatření proti útokům vlka nebo jiné omezení hospodaření, musí také včas splnit svoji část a zaplatit. Jinak přenáší vlastní selhání na lidi, kteří už tak nesou náklady navíc,“ upozorňuje poslanec.

Půjdou peníze zpět do lesů?

Ministerstvo mělo mít původně na „újmy“ v letošním rozpočtu 550 milionů korun, nakonec se ale stát rozhodl ještě 50 milionů korun ubrat. Tyto peníze jsou nyní už proplacené. Na příští rok pak ministerstvo počítá už s 664 miliony korun, řekl v listopadu na sněmovním výboru pro životní prostředí ministr. Velkou část financí požadují státní podniky Lesy ČR a Vojenské lesy a statky ČR. Ty chce úřad do budoucna z kompenzací vyškrtnout, musí ale na to změnit zákon.

S tím ale Bendl nesouhlasí, upozorňuje na to, že by odvody z Lesů ČR do státního rozpočtu, které se dělají na základě zisku, měly vždy ze zákona zamířit zpátky do lesů, vodohospodářství nebo na pozemkové úpravy. „Jsou to prostředky, které by měly jít do těch konkrétních opatření,“ vysvětlil pro iDNES.cz. Podle Červeného jde naopak pouze o účetní operaci, díky které se nebudou muset peníze převádět od státního podniku do rozpočtu a jemu pak zpátky na újmy.

Na situaci nejprve upozornila Asociace soukromého zemědělství ČR. Nyní se vyplácejí újmy za loňský rok, část zemědělců získá peníze nejspíš až v roce příštím. „Vzniklá situace hospodařící zemědělce neúměrně zatěžuje a snižuje jinak pozitivní přínosy kompenzací za vzniklou újmu. Pro některé z nich, kteří čekají na proplacení újmy již několik let, je situace zcela neudržitelná a může být i likvidační. Je jistě v zájmu státu udržet chovy hospodářských zvířat pokud možno ve stávající výši a podpořit chovatele v oblastech se ztíženými podmínkami, za něž nemohou,“ uvedla za asociaci Vladimíra Marianovská.

Náhrada není dotace

Proti se však ozvaly i největší zemědělské organizace. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala pokud stát něco po zemědělcích požaduje, měl by zajistit včasné a odpovídající kompenzace.

„Nejde o žádné dotace nebo odměny navíc, ale o náhradu za újmu, která jim vzniká v důsledku požadavků státu. Zemědělci potřebují mít jistotu, že pokud pravidla dodrží a vynaloží na požadovaná opatření peníze, stát dostojí svým závazkům a náhrady skutečně vyplatí,“ řekl Doležal. Podle něj je současná situace velmi znepokojivá. Podniky peníze potřebují na své hospodaření, možná budou nakonec vynakládat i další peníze na právníka kvůli žalobám na stát.

„Zároveň v tom vidíme nepříjemný precedens do budoucna. Po zemědělcích se stále častěji požaduje, aby přizpůsobovali své hospodaření novým environmentálním pravidlům a přijímali další omezení. Pokud ale nebudou mít jistotu, že za ně dostanou náležitou kompenzaci, bude to nevyhnutelně oslabovat jejich důvěru ve státní instituce i ochotu do podobných opatření vstupovat,“ doplnil. Pokud se pak zemědělci budou se státem o peníze soudit, může se státní kase tento přístup ještě prodražit, protože přibudou úroky z prodlení i náklady z prohraných sporů.

Situace trochu připomíná případ z loňského roku, kdy se zjistilo, že odcházející vláda nemá dostatek peněz na kofinancování evropských programů. Tehdy ale šlo podle ministra zemědělství Martina Šebestyána až o osm miliard Kč.

Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz