Opět se tu někteří ze všech sil snaží zdokumentovat každého trochu aktivního jedince a seřadit jej mimo potřebné zákonné registry. Veřejné informace Statistického úřadu či údaje Obchodních a Živnostenských rejstříků jsou zřejmě málo a někomu se zastesklo po nekonečných estébáckých záznamech. Ve věku počítači propojeného světa již není skutečný vliv reprezentován tokem peněz, nýbrž tokem klíčových informací. Pár jedinců by si tímto doslova orwellovským zákonem zajistilo obrovskou moc.
Neumíme prý docenit význam lobby Komor po vstupu do EU, říkají. Předkladatelé zákona nás tedy nepřímo straší Evropskou unií a podsouvají, že české firmy podnikající již řadu let, nejsou schopné obstát a potřebují pomoc „odborníků“ zHK či AK. Odkud, po letech, najednou taková starost o soukromého podnikatele? Jaká neslýchaná arogance se skrývá vargumentaci, že zrovna tyto Komory budou „kvalifikovaně“ zastupovat zájmy našich podnikatelů.
Logickým dopadem by bylo utlumení přirozené variability aktivit a plošné likvidace dobrovolných organizací, které by měly jen tu „smůlu“, že se nejmenují Agrární či Hospodářská komora. Nastal by odliv příspěvků z ostatních (dobrovolných) stavovských či odborných spolků, které právě zprincipu jejich samotného vzniku, mohou skutečně hájit zájmy svých členů. Předkladatelé by se tak zákonnou úpravou jednou pro vždy zbavili konkurence i odlišných názorů. Nejde ani tak o obětavou pomoc podnikatelům, jako spíš o mazaný podnikatelský záměr funkcionářů zAK a HK, kteří se všemožně snaží zabarikádovat si pozice ještě před vstupem do EU. Tito představitelé zřejmě považují Ústavou zaručená práva každého občana za kus hadru a hodlají vyřešit finanční problémy svých organizací na úkor všech podnikatelů vzemi.
Jak chtějí plošně zastupovat zájmy všech podnikatelských sektorů, jestliže tyto bývají často naprosto odlišné? Zneblahé paměti „ROH“ či „Národní fronty“ víme, že povinně registrovaný jedinec, mimo úzkého okruhu zasvěcených, má mizivou šanci vtak obludných organizacích cokoliv ovlivnit.
Dosavadní registry přitom uvádějí přes 1,6 mil. podnikatelských subjektů. Jenom u Agrární komory by se jich muselo přihlásit nejméně na 130 tisíc, tedy každoročně stamilióny korun na účet AK. S miliardami korun by tato dvě vyvolená sdružení volně nakládala, aniž by se mnoha statisícům nuceně registrovaných nečlenů jakkoli zodpovídala. Nepředložením dokladu o uhrazení tohoto „výpalného“ k daňovému přiznání, stávali bychom se daňovými dlužníky smožností uvalení exekuce. Jaká zpupnost srší z tohoto návrhu. Co na tom, že počet členů obou Komor dohromady, podle jejich vlastních údajů, nedosahuje ani 2 desítek tisíc!!
Nechci platit ani korunu Komoře, která uplynulých deset let nejenže nehájí skutečné zájmy sedláků, ale především ani nerespektuje trendy, které hýbou okolním světem a donekonečna omílá utopie o družstevnické velkovýrobě. V Evropě, kde zemědělství stojí na rodinných farmách, bude někdo na takový anachronismus sotva zvědavý.
Jestliže se však dnes předkládají takové paskvily, obávám se, že již zítra tu mohou být obdoby nechvalně proslulých zákonů zroku 1948 o pozemkových reformách. Nakonec proč ne? Podnikatelé! Kupředu, levá! Kvůli prosazení zájmů „všech“ tehdy také musely jít stranou nějaké ty sentimentality, jako svoboda rozhodování a volné sdružování osob. Také se začínalo s registry, podle zjištěných údajů následovaly povinné dávky, v důsledku jejich neplnění se znárodňovalo a kolektivizovalo. Následky těchto „dobře míněných snah“ odstraňujeme ještě dnes.
Proboha, řiďme se selským rozumem a nedopusťme toto bolševické utahování šroubů ze všech stran. Bludy Komorní obludy o jakési „dynamizaci“ podnikatelských aktivit jsou jen jízdenkou zpět do svrabu té nejhlubší totality.
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR, 8.2.2004
Zdroj: ASZ ČR
